STUDIE MHD ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

Změna: 353/2008 Sb.

Změna: 337/2016 Sb.

Změna: 342/2021 Sb.

Změna: 202/2024 Sb.

Vláda nařizuje podle § 100 odst. 1 a § 213 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce:

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹⁾ a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství²⁾ upravuje odchylně pracovní dobu a dobu odpočinku zaměstnanců v dopravě uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) až f) zákoníku práce, jejichž zaměstnavatel je dopravcem nebo správcem pozemních komunikací nebo provozovatelem dopravní infrastruktury podle jiných právních předpisů³⁾. Dále vymezuje odměnu členů osádky autobusu za dobu čekání mezi spoji časově a místně určenou jízdním řádem ve veřejné linkové osobní dopravě a dobu řízení v mezinárodní drážní dopravě.

Odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku se vztahuje na zaměstnance uvedené v § 1, kterými jsou pro účely tohoto nařízení:

a) členové osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství⁴⁾ nebo podle mezinárodní smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů^4a), kterými jsou řidiči, pomocníci řidiče a průvodčí (dále jen "člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu"),

b) zaměstnanci údržby pozemních komunikací⁵⁾, kteří zajišťují sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací,

c) zaměstnanci drážní dopravy

1. na dráze celostátní, regionální a vlečce⁶⁾, kteří zabezpečují a obsluhují dráhu, organizují drážní dopravu, nebo se podílejí na zajišťování nebo provozování drážní dopravy, nebo řídí nebo doprovázejí drážní vozidlo nebo zajišťují jeho provozuschopnost,
2. podle bodu 1, kteří v mezinárodní drážní dopravě na dráze celostátní a regionální^6a) řídí nebo doprovázejí drážní vozidlo na území České republiky a současně na území jiného členského státu Evropské unie po dobu alespoň jedné hodiny ze své směny (dále jen „zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy“). Za zaměstnance mezinárodní drážní dopravy se nepovažuje zaměstnanec v mezinárodní osobní drážní dopravě, kterou se zajišťuje dopravní obslužnost kraje, v mezinárodní nákladní dopravě do vzdálenosti 15 km od státních hranic, dále na železničním přechodu Petrovice u Karviné – Zebrzydowice a v drážní dopravě zahájené i ukončené na území České republiky, vedené přes území jiného členského státu Evropské unie, na kterém nezajišťuje dopravní obsluhu.

e) členové osádky autobusu v linkové osobní dopravě, kterými jsou řidiči, pomocníci řidiče a průvodčí, u které délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km (dále jen "člen osádky autobusu v linkové osobní dopravě"); za tohoto zaměstnance se nepovažuje člen osádky autobusu podle písmene d),

f) zaměstnanci zajišťující provozování letiště⁹⁾, kteří zajišťují přistávání a vzlety letadel, ochranu a ošetřování letadel, zabezpečují a obsluhují letiště, organizují leteckou dopravu na letišti a zajišťují služby při odbavovacím procesu na letišti podle podmínek pro provozování letiště,

g) členové posádky letadla⁹⁾, kteří jsou výkonnými letci nebo obsluhujícím personálem u zaměstnavatele, který provozuje obchodní leteckou dopravu letouny nebo vrtulníky nebo je provozovatelem leteckých prací nebo letecké záchranné služby.

V tomto nařízení se rozumí

a) pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla, administrativní práce spojené s řízením vozidla a nezbytná jednání před správními orgány související s plněním pracovních úkolů; doba, kdy je člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu připraven na pracovišti k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, zejména čekání na nakládku a vykládku, jejíž doba není předem známa, s výjimkou doby čekání mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě v rámci linky časově a místně určené jízdním řádem,

b) pracovní pohotovostí podle § 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu také doba, během níž člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu doprovází vozidlo přepravované trajektovou lodí¹¹⁾ nebo vlakem, čekací doby na hranicích a čekací doby z důvodu zákazu jízdy a doba strávená řidičem za jízdy na sedadle spolujezdce nebo na lehátku; tato doba není považována za dobu nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu,

c) čekáním mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě prováděné autobusy doba časově a místně určená jízdním řádem, ve které zaměstnanec uvedený v § 2 písm. a) a e) neřídí vozidlo ani nevykonává žádnou jinou práci pro zaměstnavatele; tato doba se nezapočítává do pracovní doby (dále jen "doba čekání mezi spoji"),

d) zaměstnancem pracujícím letmo zaměstnanec drážní dopravy, jemuž zaměstnavatel nemůže, vzhledem k podmínkám provozu, vypracovat v rámci nerovnoměrně rozvržené pracovní doby písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena,

e) režijní jízdou doba potřebná pro přemístění zaměstnance ze sjednaného místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce před jeho začátkem nebo doba potřebná pro přemístění z místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce v jeho průběhu nebo doba potřebná k přemístění z místa výkonu práce do sjednaného místa výkonu práce po skončení pracovního výkonu,

f) dobou řízení v mezinárodní drážní dopravě doba, po kterou zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy řídí drážní vozidlo nebo je ve vozidle přítomen a je za něj odpovědný, s výjimkou doby plánované pro přípravu nebo odstavení drážního vozidla,

g) zaměstnancem pracujícím v noční době člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu, zaměstnanec mezinárodní drážní dopravy a zaměstnanec zajišťující údržbu dráhy speciální (metro)¹²⁾ v městské hromadné dopravě, který vykonává práci během noční doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,

h) týdnem člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu období mezi 0.00 hodinou v pondělí a 24.00 hodinou v neděli,

i) zimním obdobím období od 1. listopadu kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku.

 (1) Pracovní doba člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě ve více pracovněprávních vztazích¹³⁾ může ve svém souhrnu činit nejvýše 48 hodin týdně.

 (2) Každý zaměstnavatel písemně požádá člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě o stejnopis evidence pracovní doby¹⁴⁾ odpracované u jiného zaměstnavatele. Člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě tento stejnopis poskytne neprodleně.

 (1) Pracovní dobu je možné prodloužit až na 60 hodin týdně, pokud její průměr bez práce přesčas nepřesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu¹⁵⁾ za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.

 (2) Délka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Evidenci pracovní doby a pracovní pohotovosti¹⁶⁾ člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě uchovává zaměstnavatel po dobu nejméně 2 let po skončení jednotlivých kalendářních roků.

Zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě nepřetržitý denní odpočinek podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství¹⁷⁾. Za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství¹⁸⁾ poskytne zaměstnavatel členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě nepřetržitý denní odpočinek podle mezinárodní smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů¹⁹⁾.

Zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě nepřetržitý odpočinek v týdnu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství²⁰⁾. Za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství¹⁸⁾ poskytne zaměstnavatel členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě nepřetržitý odpočinek v týdnu podle mezinárodní smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů¹⁹⁾.

 (1) Zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 45 minut, pokud je pracovní doba člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě delší než 9 hodin.

 (2) Přestávka v práci na jídlo a oddech podle odstavce 1 může být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut. To platí i v případě přestávky v práci na jídlo a oddech poskytnuté podle § 88 odst. 1 zákoníku práce.

 Díl 4
 Odměna za dobu čekání mezi spoji

 § 9a

 Za každou celou hodinu doby čekání mezi spoji přísluší členu osádky autobusu podle § 2 písm. a) odměna nejméně ve výši 1,25násobku hodinové minimální mzdy²⁸⁾. Doby čekání mezi spoji se pro účely stanovení odměny v kalendářním měsíci sčítají.

 (1) Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby pracovní doba zaměstnance údržby pozemních komunikací v jednotlivých týdnech v zimním období a při likvidaci důsledků povětrnostní situace²¹⁾ nepřekročila 60 hodin a za vyrovnávací období²²⁾ nepřesáhla stanovenou týdenní pracovní dobu¹⁵⁾.

 (2) Délka směny v zimním období a při likvidaci důsledků povětrnostní situace²¹⁾ může činit nejvýše 16 hodin.

 (1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci údržby pozemních komunikací v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace²¹⁾ nepřetržitý denní odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

 (2) Zaměstnavatel může v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace²¹⁾ zkrátit zaměstnanci údržby pozemních komunikací nepřetržitý denní odpočinek až na 6 hodin nebo, pokud byla předchozí směna kratší než 6 hodin, až na dobu trvání této směny, nejméně však na dobu 3 hodin. Nepřetržitý denní odpočinek mezi dvěma směnami může být zkrácen za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

Zaměstnavatel v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace²¹⁾ rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci údržby pozemních komunikací tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů bude alespoň 24 hodin s tím, že za období 3 týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 105 hodin.

 (1) Zaměstnavatel rozvrhne stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce tak, aby délka směny nepřesáhla 13 hodin. V případě, že součástí směny je režijní jízda, může být délka směny podle věty první prodloužena jen o dobu trvání této režijní jízdy s tím, že směna může činit nejvýše 15 hodin; jde-li však o zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, který řídí drážní vozidlo, může být takto délka směny prodloužena jen v případě režijní jízdy, která je plánována a uskutečněna na konci směny.

 (2) Jestliže zaměstnavatel písemným rozvrhem pracovní doby rozdělí směnu zaměstnanci drážní dopravy řídícímu drážní vozidlo na dráze celostátní, regionální a vlečce na více částí, může doba mezi začátkem první části směny a koncem poslední části téže směny činit nejvýše 13 hodin nebo nejvýše 15 hodin za podmínek uvedených v odstavci 1, a to během 24 hodin po sobě jdoucích.

 (3) Režijní jízda zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce se započítává do pracovní doby.

 (4) Zaměstnavatel v evidenci pracovní doby¹⁶⁾ rovněž vede u jednotlivých zaměstnanců drážní dopravy údaj o době režijní jízdy s vyznačením začátku a konce jejího trvání.

 (1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce nepřetržitý denní odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

 (2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce zkrácen až na 7 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za předpokladu, že zaměstnavatel zajistí zaměstnanci možnost spánku na lůžku. Nepřetržitý denní odpočinek může být zkrácen za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku po dobu aspoň 6 hodin.

 (1) Pro zaměstnance mezinárodní drážní dopravy platí pro délku směny a režijní jízdu § 13.

 (2) Evidenci pracovní doby zaměstnance mezinárodní drážní dopravy uchovává zaměstnavatel po dobu nejméně 1 roku po skončení jednotlivých kalendářních roků.

 (1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci mezinárodní drážní dopravy nepřetržitý denní odpočinek během 24 hodin po sobě jdoucích alespoň v trvání

a) 12 hodin v místě bydliště,

b) 8 hodin v jiném místě za podmínky, že následující odpočinek bude poskytnut podle písmene a).

 (2) Odpočinek podle odstavce 1 písm. a) může být zaměstnanci mezinárodní drážní dopravy zkrácen nejvýše jednou v týdnu až na 9 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek podle odstavce 1 písm. a) bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. Odpočinek podle věty první nemůže následovat po odpočinku poskytnutém zaměstnanci mezinárodní drážní dopravy podle odstavce 1 písm. b).

Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnance mezinárodní drážní dopravy tak, aby měl nepřetržitý odpočinek během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v období 52 týdnů po sobě jdoucích

a) v počtu alespoň 12 nepřetržitých odpočinků, každý v trvání alespoň 60 hodin,

b) v počtu alespoň 12 nepřetržitých odpočinků, každý v trvání alespoň 60 hodin tak, aby do něho spadala sobota a neděle,

c) v trvání alespoň 36 hodin s tím, že za období 2 týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 120 hodin v ostatních týdnech stanoveného období.

 (1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci mezinárodní drážní dopravy, který řídí samostatně drážní vozidlo, nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 45 minut, pokud je pracovní doba zaměstnance mezinárodní drážní dopravy delší než 8 hodin.

 (2) Přestávka na jídlo a oddech podle odstavce 1 může být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut.

Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnance mezinárodní drážní dopravy tak, aby denní doba řízení činila nejvýše 9 hodin a u zaměstnance pracujícího v noční době nejvýše 8 hodin. Celková doba řízení může činit nejvýše 80 hodin v období dvou týdnů po sobě jdoucích.

 (1) Délka stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance městské hromadné dopravy, který pracuje v nepřetržitém pracovním režimu, může činit nejvýše 40 hodin týdně.

 (2) Délka směny zaměstnance městské hromadné dopravy včetně případné režijní jízdy může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

 (3) Režijní jízda zaměstnance městské hromadné dopravy se započítává do pracovní doby.

 (1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci městské hromadné dopravy nepřetržitý denní odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

 (2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci městské hromadné dopravy

a) zkrácen až na 9 hodin nejvýše třikrát v týdnu za podmínky, že v následujícím týdnu bude prodloužen o dobu předchozího zkrácení,

b) během 24 hodin po sobě jdoucích rozdělen na dvě nebo tři části ve dnech, v nichž není zkrácen podle písmene a), přičemž musí jedna část činit alespoň 8 hodin a nepřetržitý odpočinek musí být prodloužen z 11 hodin na alespoň 12 hodin.

Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci městské hromadné dopravy tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů bude alespoň 24 hodin s tím, že za období 3 týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 105 hodin.

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby doba řízení zaměstnance městské hromadné dopravy byla nejdéle po 4 hodinách řízení přerušena bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý denní odpočinek nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Tato přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání nejméně 10 minut.

Na pracovní dobu, dobu odpočinku a bezpečnostní přestávku člena osádky autobusu v linkové osobní dopravě se použijí ustanovení § 16 až 19.

Za dobu čekání mezi spoji náleží členu osádky autobusu v linkové osobní dopravě odměna podle § 9a.

Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu tak, aby délka směny zaměstnance zajišťujícího provozování letiště činila nejvýše 16 hodin.

 (1) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci zajišťujícímu provozování letiště nepřetržitý denní odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

 (2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zaměstnanci zajišťujícímu provozování letiště zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

 (1) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny rozvrhne pracovní dobu člena posádky letadla v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství^22a) tak, aby délka směny za podmínek stanovených jiným právním předpisem²³⁾

a) člena základní posádky letadla^22a) činila nejvýše 14 hodin,

b) člena zesílené posádky letadla²³⁾ činila nejvýše 16 hodin,

c) člena zdvojené posádky letadla²³⁾ činila nejvýše 18 hodin.

 (2) Délku směny stanovenou v odstavci 1 lze prodloužit v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství^22a) za podmínek stanovených jiným právním předpisem²³⁾, je-li to v důsledku okolností, které nastanou po zahájení směny, nezbytné pro bezpečné dokončení letu.

 (3) Pracovní doba člena posádky letadla nesmí přesáhnout v průběhu jednoho týdne 60 hodin, v průběhu čtyř týdnů po sobě jdoucích 200 hodin.

 (4) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny vypracuje písemný rozvrh týdenní pracovní doby na každý kalendářní měsíc období sjednaného v kolektivní smlouvě pro nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a seznámí s ním člena posádky letadla nejpozději 10 dnů před začátkem následujícího kalendářního měsíce, v němž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne s členem posádky letadla jinak.

 (1) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu vrtulníky, letecké práce a leteckou záchrannou službu poskytne členu posádky letadla nepřetržitý denní odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

 (2) Odpočinek podle odstavce 1 může být členu posádky letadla za podmínek stanovených jiným právním předpisem²³⁾ zkrácen až na 10 hodin.

 (3) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny poskytne členu posádky letadla nepřetržitý denní odpočinek mezi směnami podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^23a) za podmínek stanovených jiným právním předpisem²³⁾.

 (4) Odpočinek podle odstavce 3 může být členu posádky letadla podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^23a) za podmínek stanovených jiným právním předpisem²³⁾ zkrácen v rozsahu uvedeném v odstavci 2.

 (1) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny rozvrhne pracovní dobu člena posádky letadla tak, aby doba nepřetržitého odpočinku v týdnu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství^22a) za podmínek stanovených jiným právním předpisem²³⁾ činila nejméně 36 hodin nebo během 10 kalendářních dnů po sobě jdoucích činila nejméně 60 hodin, přičemž v období 4 týdnů musí doba nepřetržitého odpočinku činit nejméně 7 kalendářních dnů, v období 13 týdnů nejméně 24 kalendářních dnů a v období 52 týdnů po sobě jdoucích nejméně 96 kalendářních dnů. Nepřetržitý odpočinek v týdnu se stanoví tak, aby jednou v období 4 týdnů do něho spadala sobota a neděle.

 (2) Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu vrtulníky, letecké práce a leteckou záchrannou službu poskytne členu posádky letadla nepřetržitý odpočinek v týdnu za podmínek stanovených jiným právním předpisem²³⁾ v rozsahu uvedeném v odstavci 1.

Zaměstnavatel provozující obchodní leteckou dopravu letouny může s členem posádky letadla dohodnout pracovní pohotovost mimo území České republiky v místě, kde mu zajistí ubytování, v rozsahu nejvýše 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích a nejvýše 72 hodin v období 4 týdnů po sobě jdoucích. Dohodnutý rozsah pracovní pohotovosti nesmí přesáhnout 400 hodin v období 52 týdnů po sobě jdoucích.

 (1) Do dne 10. dubna 2007 se za zaměstnance podle § 2 písm. a) považuje člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství²⁴⁾.

 (2) Do dne 10. dubna 2007 se nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě řídí přímo použitelným předpisem Evropských společenství²⁵⁾. Za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství²⁶⁾ se nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu řídí mezinárodní smlouvou vyhlášenou ve Sbírce zákonů¹⁹⁾.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou ustanovení § 2 písm. a), § 7 a 8, která nabývají účinnosti dnem 11. dubna 2007.

____________________

1) Směrnice Rady 2000/79/ES ze dne 27. listopadu 2000 o Evropské dohodě o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví uzavřené mezi Sdružením evropských leteckých společností (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropským sdružením technických letových posádek (ECA), Evropským sdružením leteckých společností (ERA) a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.

Směrnice Rady 2005/47/ES ze dne 18. července 2005 o dohodě mezi Společenstvím evropských železnic (CER) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) o některých aspektech pracovních podmínek mobilních pracovníků poskytujících interoperabilní přeshraniční služby v železniční dopravě.

2) Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví.

3) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

4) Čl. 2 odst. 1 a 2 a čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.

4a) Čl. 2 Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) (vyhláška č. 108/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 82/1984 Sb., a vyhlášky č. 80/1994 Sb.).

5) Zákon č. 13/1997 Sb.

6) § 3 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 266/1994 Sb.

§ 1 písm. p) vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah.

6a) § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 266/1994 Sb.

7) § 2 písm. c) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu.

8) § 1 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb.

9) Zákon č. 49/1997 Sb.

11) § 2 odst. 7 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

12) § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb.

13) § 3 věta druhá zákoníku práce.

14) § 96 odst. 2 zákoníku práce.

15) § 79 zákoníku práce.

16) § 96 odst. 1 zákoníku práce.

17) Čl. 4 písm. g), čl. 8 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.

18) Čl. 2 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2000 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.

19) Čl. 8 a 9 Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) (vyhláška č. 108/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 82/1984 Sb. a vyhlášky č. 80/1994 Sb.).

20) Čl. 4 písm. h), čl. 8 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85.

21) § 26 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb.

22) § 83 odst. 1 zákoníku práce.

22a) Hlava Q přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví.

23) Vyhláška č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě.

23a) Článek OPS 1.1110 hlavy Q přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví.

24) Čl. 2 odst. 1 a čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.

25) Čl. 8 a 9 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.

26) Čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě.

27) § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

28) § 111 odst. 4 zákoníku práce.