STUDIE MHD ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

 (1) Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se v plném rozsahu použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy^4d), je povinen

a) zajistit, aby řidič dodržoval požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie,

b) zajistit, aby v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě^4e) řidič řádně vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, tento záznam měl u sebe a předložil jej při kontrole, a

c) uchovat záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku v souladu s tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě^4e)

 (2) Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se použije Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)⁴⁾, je povinen

a) zajistit, aby řidič dodržoval požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku stanovené touto mezinárodní smlouvou,

b) zajistit, aby v souladu s touto mezinárodní smlouvou řidič řádně vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, tento záznam měl u sebe a předložil jej při kontrole, a

c) uchovat záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku v souladu s touto mezinárodní smlouvou.

 (3) Články 5 až 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy^4d) se nepoužijí na přepravu vymezenou v článku 13 tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie.

 (4) Při přepravě prováděné podle odstavce 3 je řidič povinen přerušit řízení vozidla po uplynutí nejvýše 4,5 hodin řízení bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 45 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi 2 směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do několika částí, činí-li každá z nich nejméně 15 minut. Během bezpečnostní přestávky může řidič vykonávat pouze dozor nad vozidlem a jeho nákladem.

 (5) Při přepravě cestujících v linkové osobní dopravě, u níž délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km, nesmí řidič řídit vozidlo po dobu, která v souhrnu přesáhne 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích a 100 hodin během 2 kalendářních týdnů po sobě jdoucích. Doba řízení může být prodloužena v nezbytném rozsahu za účelem dojetí na vhodné místo zastávky tak, aby byla zajištěna bezpečnost osob nebo vozidla. Řidič je povinen dodržovat požadavky na bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku stanovené jiným právním předpisem³⁶⁾.

 (6) Při přepravě prováděné podle odstavce 3

a) je řidič povinen vést záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku
1. prostřednictvím tachografu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě^4e), jde-li o přepravu prováděnou vozidlem vybaveným tachografem, nebo
2. prostřednictvím jiného záznamového zařízení nebo ručně, jde-li o přepravu prováděnou vozidlem, které není vybaveno tachografem , nebo o přepravu vymezenou v článku 13 odst. 1 písm. g) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy^4d); v takovém případě se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující tachografy v silniční dopravě^4e) nepoužije,

b) musí mít řidič u sebe záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku z právě probíhajícího dne a ze 7 dnů, které tomuto dni bezprostředně předchází, a kartu řidiče, byla-li mu vydána, a předložit je při kontrole,

c) je dopravce povinen zajistit, aby řidič dodržoval požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku, v souladu s písmenem a) vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku a v souladu s písmenem b) měl u sebe tento záznam a kartu řidiče, byla-li mu vydána, a předložil je při kontrole, a

d) je dopravce povinen uchovat záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku po dobu 1 roku od ukončení přepravy.

 (7) Při přepravě prováděné podle odstavce 5

a) je řidič povinen vést záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku
1. prostřednictvím tachografu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě^4e), nebo
2. prostřednictvím jiného záznamového zařízení nebo ručně; v takovém případě se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující tachografy v silniční dopravě^4e) nepoužije,

b) musí mít řidič u sebe záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku z právě probíhajícího a předchozího dne a kartu řidiče, byla-li mu vydána, a předložit je při kontrole,

c) je dopravce povinen zajistit, aby řidič dodržoval požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku, v souladu s písmenem a) vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku a v souladu s písmenem b) měl u sebe tento záznam a kartu řidiče, byla-li mu vydána, a předložil je při kontrole, a

d) je dopravce povinen uchovat záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku po dobu 1 roku od ukončení přepravy.

 (8) Údaje, které se o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku zaznamenávají podle odstavce 6 písm. a) nebo odstavce 7 písm. a), a způsob zaznamenávání těchto údajů stanoví prováděcí právní předpis.

 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá do 15 pracovních dnů od podání žádosti kartu podniku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě4e), je-li žadatel držitelem živnostenského nebo jiného oprávnění k podnikání.

 (2) Karta podniku se žadateli nevydá, pokud

a) je autorizován k ověřování tachografů^6a),

b) je členem orgánu právnické osoby autorizované k ověřování tachografů^6a),

c) je zaměstnancem osoby autorizované k ověřování tachografů^6a), nebo

d) člen jeho orgánu nebo jeho zaměstnanec je
1. autorizován k ověřování tachografů^6a),
2. členem orgánu právnické osoby autorizované k ověřování tachografů^6a), nebo
3. zaměstnancem osoby autorizované k ověřování tachografů^6a).

 (3) Neexistenci překážky pro vydání karty podniku podle odstavce 2 písm. b) až d) je žadatel povinen doložit svým čestným prohlášením.

 (4) Údaje o vydání karty podniku zapíše obecní úřad obce s rozšířenou působností do informačního systému digitálního tachografu³⁷⁾.

 (1) Ministerstvo dopravy může opatřením obecné povahy z důvodu ochrany života, zdraví nebo majetku anebo z důvodu podstatného zhoršení nebo přerušení sjízdnosti pozemní komunikace dočasně určit pozemní komunikace nebo jejich úseky, které lze užít i v případě, že nejsou dodrženy požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky nebo dobu odpočinku a popřípadě ani požadavky na vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku.

 (2) V opatření obecné povahy Ministerstvo dopravy stanoví rozsah, v jakém se lze od požadavků podle odstavce 1 odchýlit, a popřípadě další podmínky k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, uspokojivých a bezpečných podmínek pro výkon práce řidiče a prokazatelného vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku.

 (3) Dotčenými orgány při vydávání opatření obecné povahy jsou Ministerstvo vnitra, Policie České republiky a krajský úřad, jehož správního obvodu se opatření obecné povahy týká. Nevyjádří-li se dotčený orgán k návrhu opatření obecné povahy do 5 pracovních dnů ode dne jeho doručení, návrh se s ním neprojedná.

 (4) Opatření obecné povahy a jeho návrh zveřejní na své úřední desce pouze Ministerstvo dopravy. Doba zveřejnění návrhu opatření obecné povahy je nejméně 5 pracovních dnů.

 (5) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění podat pouze právnické osoby s celostátní působností sdružující dopravce.

 (6) Ministerstvo dopravy vydá opatření obecné povahy pouze se souhlasem Evropské komise. Za tím účelem může návrh opatření obecné povahy upravit podle jejích připomínek.

 (7) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky.

 (8) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze opatření obecné povahy vydat bez projednání s dotčenými orgány a bez souhlasu Evropské komise, nejdéle však na dobu 30 dnů. Návrh opatření obecné povahy se v takovém případě nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. Vydání opatření obecné povahy oznámí Ministerstvo dopravy Evropské komisi.

 Provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby lze jen na základě koncese¹⁾.

 Jde-li o koncesi pro provozování silniční dopravy velkými vozidly, dopravní úřad vydává stanovisko k podané žádosti o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese, ve kterém uvede, zda souhlasí s udělením koncese.

 (1) Udělit koncesi pro provozování silniční dopravy velkými vozidly lze jen osobě, která splňuje zvláštní podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁵⁾, kterými jsou

a) usazení,

b) dobrá pověst,

c) finanční způsobilost a

d) odborná způsobilost.

 (2) Koncesi pro provozování silniční dopravy velkými vozidly nelze udělit

a) právnické osobě, která nemá sídlo na území České republiky,

b) fyzické osobě, která nesplňuje podmínku pobytu na území České republiky podle živnostenského zákona, je-li jím vyžadována, nebo

c) osobě, která je oprávněna k provozování silniční dopravy velkými vozidly v jiném členském státě než v České republice.

 Dobrou pověst má osoba, která se považuje za bezúhonnou podle živnostenského zákona, pokud dobrou pověst neztratila rozhodnutím podle § 35a.

 (1) Finanční způsobilost lze prokázat všemi způsoby uvedenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie¹⁵⁾. Žadatel o koncesi, který povede účetnictví, může finanční způsobilost prokázat zahajovací rozvahou nebo zahajovací rozvahou ve zjednodušeném rozsahu. Žadatel o koncesi, který povede daňovou evidenci, může finanční způsobilost prokázat zahajovacím přehledem obchodního majetku.

 (2) Trvání finanční způsobilosti prokazuje podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly dopravnímu úřadu na každý kalendářní rok nejpozději do 31. srpna tohoto roku.

 (1) Podmínka odborné způsobilosti je splněna, pokud je odborně způsobilý odpovědný zástupce podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly.

 (2) Odborná způsobilost se prokazuje živnostenskému úřadu osvědčením o odborné způsobilosti pro provozování silniční dopravy, které vydá

a) dopravní úřad na základě úspěšně složené zkoušky z předmětů a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie¹⁶⁾, nebo

b) orgán jiného členského státu než České republiky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁷⁾.

 (3) Odborná způsobilost se prokazuje zvlášť pro nákladní dopravu provozovanou velkým vozidlem a zvlášť pro osobní dopravu provozovanou velkým vozidlem.

 (4) Zkoušku podle odstavce 2 písm. a) provádí dopravní úřad příslušný podle místa trvalého pobytu žadatele, nebo nemá-li žadatel trvalý pobyt na území České republiky, podle místa obvyklého bydliště žadatele podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁶⁾. Zkouška je neveřejná.

 (5) Zkouška je písemná, v českém jazyce a skládá se z testu a případové studie. Na průběh zkoušky dohlíží a její výsledek vyhodnocuje nejméně tříčlenná zkušební komise jmenovaná dopravním úřadem. Pokud žadatel u zkoušky neuspěl, může zkoušku opakovat.

 (6) O průběhu a výsledku zkoušky vyhotoví zkušební komise do 7 dnů ode dne konání zkoušky protokol. Pokud žadatel u zkoušky uspěl, vydá mu dopravní úřad osvědčení podle odstavce 2. Pokud žadatel u zkoušky neuspěl, dopravní úřad mu tuto skutečnost neprodleně po vyhotovení protokolu písemně sdělí a poučí ho o podmínkách opakování zkoušky.

 (7) Otázky a vzorová zadání případových studií pro zkoušku podle odstavce 2 písm. a) stanoví Ministerstvo dopravy a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Postup při skládání zkoušky odborné způsobilosti, způsob jejího hodnocení a podmínky opakování zkoušky stanoví prováděcí právní předpis.

 (1) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly musí provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce⁵⁾.

 (2) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly ustanoví odpovědným zástupcem fyzickou osobu, která splňuje podmínky přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁷⁾. Pokud je podnikatel v silniční dopravě fyzickou osobou a splňuje tyto podmínky, může odpovědným zástupcem ustanovit sám sebe.

 (3) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly může ustanovit odpovědným zástupcem osobu, která k němu nemá skutečnou vazbu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁷⁾, pokud součet velkých vozidel používaných tímto podnikatelem k podnikání nepřesáhne 50.

 (4) Odpovědný zástupce může vykonávat činnost současně nejvýše pro 4 podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly, pokud součet velkých vozidel používaných těmito podnikateli k podnikání nepřesáhne 50.

 (1) Pokud žadatel o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese pro provozování silniční dopravy velkými vozidly splňuje podmínky uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až c) a v § 6 odst. 2 a jím ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky uvedené v § 8b v celém rozsahu předmětu podnikání uvedeném v žádosti, vydá dopravní úřad k žádosti o udělení koncese nebo změnu rozhodnutí o udělení koncese souhlasné stanovisko.

 (2) Pokud žadatel o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese pro provozování silniční dopravy velkými vozidly splňuje podmínky uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až c) a v § 6 odst. 2 nebo jím ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky uvedené v § 8b pouze pro část předmětu podnikání uvedenému v žádosti, uvede dopravní úřad ve stanovisku souhlas s udělením koncese nebo změnou rozhodnutí o udělení koncese pouze k této části předmětu podnikání. K části předmětu podnikání, pro kterou nejsou splněny podmínky podle věty první, uvede dopravní úřad ve stanovisku nesouhlas a stanovisko odůvodní.

 (3) Pokud žadatel o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese pro provozování silniční dopravy velkými vozidly nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 6 odst. 1 písm. a) až c) a v § 6 odst. 2 nebo jím ustanovený odpovědný zástupce nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 8b a nelze postupovat podle odstavce 2, vydá dopravní úřad k žádosti o udělení koncese nebo změnu rozhodnutí o udělení koncese nesouhlasné stanovisko a toto stanovisko odůvodní.

 (4) Žadatel, který hodlá provozovat silniční dopravu velkými vozidly, k žádosti o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese vedle náležitostí stanovených živnostenským zákonem připojí

a) doklad osvědčující právní důvod užívání prostor pro splnění podmínky usazení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁴⁾,

b) doklad osvědčující právní důvod užívání alespoň 1 velkého vozidla po udělení koncese nebo změně rozhodnutí o udělení koncese,

c) doklady prokazující splnění podmínky finanční způsobilosti,

d) osvědčení o splnění podmínky dobré pověsti, bylo-li žadateli nebo jím ustanovenému odpovědnému zástupci vydáno podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁵⁾, a

e) pokud má osoba, kterou žadatel ustanovil odpovědným zástupcem, k žadateli skutečnou vazbu, doklad o této vazbě.

 (5) Pokud nejsou k žádosti o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese přiloženy podklady podle odstavce 4 v dostatečném rozsahu nebo je to nezbytné k posouzení splnění podmínek podle § 6 odst. 1 písm. a) až c) a v § 6 odst. 2 nebo § 8b, může dopravní úřad vyzvat žadatele o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese k doplnění žádosti; k tomu mu stanoví přiměřenou lhůtu. Stejnopis výzvy dopravní úřad zašle též živnostenskému úřadu. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání stanoviska. Dopravní úřad zašle doplněné podklady živnostenskému úřadu spolu se stanoviskem.

 (6) Dopravní úřad vydává stanovisko rovněž k žádosti o schválení ustanovení nového odpovědného zástupce, jedná-li se o provozování silniční dopravy velkými vozidly. Dopravní úřad vydá souhlasné stanovisko, pokud nově ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky podle § 8b. V opačném případě vydá dopravní úřad nesouhlasné stanovisko a toto stanovisko odůvodní.

 (7) K žádosti o schválení nového odpovědného zástupce žadatel připojí doklady podle odstavce 4 písm. d) a e). Postup podle odstavce 5 se užije obdobně.

 (8) Není-li splněna podmínka bezúhonnosti, živnostenský úřad nežádá dopravní úřad o vydání stanoviska.

 (9) Dopravní úřad při vydávání stanoviska podle odstavců 1 až 3 nebo odstavce 6 splnění podmínky bezúhonnosti neposuzuje.

 (1) Podnikatel v silniční dopravě je povinen zajistit, aby

a) v každém vozidle používaném k podnikání byly při jeho provozu
1. doklad o oprávnění k podnikání nebo jeho kopie, jde-li o vnitrostátní veřejnou linkovou osobní dopravu, nebo
2. doklad o oprávnění k podnikání nebo jeho kopie, smlouva o mezinárodní zvláštní linkové dopravě, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie¹⁸⁾, a další doklady vztahující se k prováděné přepravě vydané podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie¹³⁾ nebo vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, v ostatních případech,

b) práce řidiče vozidla určeného pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče vykonávala pouze osoba, u které není překážka spolehlivosti podle odstavce 2 písm. b) nebo c), a
 
c) práce řidiče vozidla určeného pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče vykonávala pouze osoba spolehlivá.
 
 (2) Za spolehlivého se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten,
 
a) komu byl v posledních 3 letech uložen správní trest za přestupek spáchaný při výkonu práce řidiče taxislužby spočívající v
1. poškození cestujícího na ceně jízdného nebo požadování ceny ve výši, která není v souladu s cenovými předpisy,
2. nepořízení záznamu o přepravě,
3. nevydání dokladu o zaplacení jízdného nebo dokladu o přepravě cestujícímu,
4. nezaznamenání skutečného průběhu přepravy, nebo
5. neumožnění kontroly nebo státního odborného dozoru,
 
b) komu byl v posledních 2 letech uložen správní trest za přestupek spočívající v
1. řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem,
2. řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost přivozeném požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, nebo
3. odmítnutí podrobit se vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou,
 
c) kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin vraždy, těžkého ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, rvačky, zbavení osobní svobody, omezování osobní svobody, loupeže, braní rukojmí, vydírání, znásilnění, sexuálního útoku, sexuálního nátlaku, krádeže, podvodu, nebezpečného vyhrožování, obchodování s lidmi, ohrožení pod vlivem návykové látky, pohlavního zneužití, poškozování spotřebitele, opilství, obecného ohrožení nebo teroristického útoku, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen, nebo
 
d) komu byl uložen správní trest nebo trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu práce řidiče taxislužby, a to po dobu výkonu tohoto trestu.
 
 (3) Podnikatel v silniční dopravě může provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby pouze vozidlem, jehož
 
a) je provozovatelem a které je podle zápisu v registru silničních vozidel¹⁴⁾ určeno k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby tímto podnikatelem, nebo
 
b) státní poznávací značku, největší povolenou hmotnost, celkový počet míst k přepravě osob včetně řidiče, tovární značku a obchodní označení ohlásil dopravnímu úřadu; každou změnu těchto údajů je povinen do 1 měsíce ohlásit dopravnímu úřadu.
 
 (4) Za účelem posouzení spolehlivosti si dopravní úřad vyžádá podle zákona upravujícího Rejstřík trestů^5c) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
 (5) Orgán, který uložil správní trest za přestupek podle odstavce 3 písm. a) anebo trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu práce řidiče taxislužby, zašle stejnopis písemného vyhotovení pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu má pachatel trvalý, dlouhodobý, přechodný nebo jiný povolený pobyt.
 
 (6) Byl-li přiznán odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí, kterým byl uložen správní trest za přestupek, považuje se pro účely posouzení spolehlivosti za den uložení správního trestu den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o žalobě.

 (1) Pokud podnikatel v silniční dopravě rovozuje silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se v plném rozsahu použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy^4d) nebo Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)⁴⁾, a zabezpečuje konkrétní přepravu osob, zvířat nebo věcí tím, že sám řídí velké vozidlo nebo v souvislosti s řízením provádí nakládku a vykládku zvířat nebo věcí, dohled při nástupu a výstupu cestujících nebo nakládce a vykládce zvířat nebo věcí, údržbu a kontrolu velkého vozidla nebo provádí administrativní činnosti přímo spojené s konkrétní přepravou, nesmí doba výkonu těchto činností přesáhnout 48 hodin za týden. Dobu výkonu těchto činností lze prodloužit až na 60 hodin za týden, pokud za 26 týdnů po sobě jdoucích tato doba v průměru nepřesáhne 48 hodin za týden. Týdnem se rozumí období od 00.00 hodin v pondělí do 24.00 hodin v neděli.

 (2) Podnikatel v silniční dopravě vykonávající činnosti podle odstavce 1 je povinen po 6 hodinách přerušit jejich výkon činností podle odstavce 1 přestávkou v trvání nejméně 30 minut. Přesáhne-li doba výkonu těchto činností 9 hodin po sobě jdoucích, musí přestávka trvat nejméně 45 minut. Přestávku lze rozdělit do několika částí v trvání nejméně 15 minut. Doba přestávky se nezapočítává do doby výkonu činností.

 (3) Jsou-li činnosti podle odstavce 1 vykonávány v době od 00.00 hodin do 04.00 hodin, nesmí doba výkonu těchto činností během 24 hodin po sobě jdoucích přesáhnout 10 hodin.

 (4) Podnikatel v silniční dopravě vykonávající činnosti podle odstavce 1 vede záznamy o době výkonu těchto činností podle odstavce 1 a trvání přestávek a tyto záznamy uchovává po dobu nejméně 2 let od ukončení těchto činností. Úprava požadavků na dobu řízení, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku není tímto paragrafem dotčena. Způsob vedení záznamu a jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

 (1) Podnikající fyzická nebo právnická osoba nesmí objednat přepravu zvířat nebo věcí, pokud ví nebo vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měla a mohla, že by provedením přepravy dopravce porušil
 
a) povinnost zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku
 
b) některý z pracovněprávních požadavků, které platí při vyslání řidiče k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, nebo
 
c) některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy²³⁾.
 

 (2) Provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury nesmí objednat přepravu osob, pokud ví nebo vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl, že by provedením přepravy dopravce porušil povinnost zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku.

 (1) Vnitrostátní linkovou osobní dopravu může provozovat jen podnikatel v silniční dopravě, který je držitelem licence k jejímu provozování vydané dopravním úřadem.
 
 (2) Podnikatel v silniční dopravě může po dobu nejdéle 60 dnů provozovat vnitrostátní linkovou osobní dopravu i bez licence, jde-li o její provozování v souladu
 
a) s rozhodnutím, kterým mu bylo poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících uloženo v mimořádné situaci podle zákona upravujícího poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících³²⁾,
 
b) se smlouvou uzavřenou na základě přímého zadání v mimořádné situaci podle zákona upravujícího poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících³²⁾, nebo
 
c) se smlouvou uzavřenou na základě zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

 (1) Schválený jízdní řád postoupí dopravní úřad Ministerstvu dopravy, které vede pro potřeby veřejnosti celostátní informační systém o jízdních řádech. Ministerstvo dopravy může vedením tohoto systému pověřit právnickou osobu.
 
 (2) V celostátním informačním systému o jízdních řádech jsou vedeny údaje obsažené v jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, veřejné drážní osobní dopravy a veřejné osobní vodní dopravy a názvy zastávek linkové osobní dopravy.
 
 (3) Změny jízdních řádů veřejné vnitrostátní linkové dopravy lze provádět pouze v termínech zveřejněných Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
 (4) Z důvodu veřejného zájmu nebo zásahu vyšší moci může dopravní úřad rozhodnout o změně jízdního řádu veřejné vnitrostátní linkové dopravy i v době jeho platnosti k jinému termínu.
 
 (5) Odstavec 3 se nevztahuje na jízdní řády městské autobusové dopravy provozované na území města.
 
 (6) Způsob zpracování, předkládání ke schválení a uveřejňování, obsah a formální náležitosti jízdního řádu a jeho změn a organizaci celostátního informačního systému o jízdních řádech stanoví prováděcí předpis.

 (1) Dopravce ve veřejné linkové dopravě je povinen
 
a) zahájit provoz na lince ke dni, který je stanoven v licenci, a provoz linky udržovat po dobu platnosti licence,
 
b) vydat a uveřejnit schválený jízdní řád, jeho změny, smluvní přepravní podmínky a tarif,
 
c) provozovat dopravu podle podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence nebo povolení, schváleného jízdního řádu, smluvních přepravních podmínek a tarifu,
 
d) spojem uvedeným v jízdním řádu přepravit každého, jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a tarif a nebrání-li tomu okolnosti, které dopravce nemůže odvrátit nebo jim zabránit,
 
e) označit vozidlo příslušné linky názvem cílové zastávky spoje; označení linky, které je stanoveno v rozhodnutí o udělení licence, musí být čitelné i za tmy alespoň na čele vozidla, dále zajistit označení řidiče a průvodčího obchodním jménem dopravce nebo služebním stejnokrojem dopravce, dále označit bezbariérové vozidlo mezinárodním symbolem přístupnosti,
 
f) zveřejnit v zastávce jízdní řád a název zastávky, v městské autobusové dopravě dále číslo linky, a po celou dobu provozování dopravy zajistit v zastávce zveřejnění jízdního řádu ve znění jeho schválených změn; u zastávky určené pouze pro výstup cestujících není vyvěšení jízdního řádu a čísla linky povinné,
 
g) pečovat o bezpečnost přepravovaných osob a jejich zavazadel a zabezpečit první pomoc a náhradní dopravu v případě, že se stane účastníkem dopravní nehody nebo má technickou závadu, pro kterou nelze spoj dokončit,
 
h) vytvářet podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.
 
 (2) Je-li pozemní komunikace, po které je linka vedena, zcela nebo zčásti uzavřena nebo je-li nařízena objížďka podle zvláštního právního předpisu⁶⁾, lze se od vedení linky podle licence odchýlit v nezbytném rozsahu a v souladu s rozhodnutím o uzavírce nebo objížďce, bylo-li vydáno. Je-li pozemní komunikace, po které je linka vedena, dočasně neprůjezdná, lze se od trasy linky podle licence v nezbytném rozsahu odchýlit.

 (1) Řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna
 
a) vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplatit přirážku, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího,
 
b) nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné a pohodlné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky, zejména obsaditelnost vozidla,
 
c) uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c).
 
 (2) Cestující je povinen
 
a) dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif,
 
b) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících,
 
c) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování¹²⁾, číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování.
 
d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnost uvedenou v písmenu c),
 
e) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících.
 
 (3) Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
 
 (4) Osoba oprávněná zjistit totožnost cestujícího podle zvláštního právního předpisu je oprávněna sdělit osobní údaje podle odstavce 2 písm. c) pověřené osobě.
 
 (5) Dopravce je oprávněn pro účely vymáhání zaplacení jízdného a přirážky zpracovávat osobní údaje podle odstavce 2 písm. c).

 (1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řád a tarif. V přepravním řádu se uvede zejména
 
a) vznik a ukončení přepravní smlouvy mezi dopravcem a cestujícím a způsob prokazování jejího vzniku,
 
b) náležitosti jízdního dokladu, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů (včetně případů, kdy se na přepravě podílí více dopravců),
 
c) podmínky, za nichž si lze předem zakoupit místo k sezení,
 
d) podmínky přepravy dětí, dětských kočárků, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace a vozíků pro invalidy,
 
e) způsob vracení jízdného při neprovedení přepravy,
 
f) rozsah a podmínky přepravy zavazadel, včetně podmínek, za nichž si lze jako zavazadlo vzít nebezpečné věci,
 
g) podmínky přepravy zvířat,
 
h) podmínky přepravy autobusových zásilek.
 
 (2) Přepravní řád stanoví vyhláškou Ministerstvo dopravy. Dopravce může v přepravních podmínkách odlišně od přepravního řádu stanovit podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c), f), g) a h).
 

 (1) Provozovatel drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo speciální je oprávněn provozovat náhradní autobusovou dopravu za přerušenou nebo dočasně omezenou drážní dopravu na dráze.
 
 (2) Provozovatel drážní dopravy podle odstavce 1 nebo jím pověřený dopravce může provozovat náhradní autobusovou dopravu, pokud má platnou koncesi pro silniční motorovou osobní dopravu podle zvláštního právního předpisu.¹⁾ Pro provozování náhradní autobusové dopravy, která nepřesahuje 90 kalendářních dnů po sobě jdoucích, se nevyžaduje udělení licence a schválení jízdního řádu; vedení linky a umístění zastávek musí být z hlediska bezpečnosti silničního provozu schváleno Policií České republiky.
 
 (3) Provozovatel drážní dopravy podle odstavce 1 je povinen označit vozidlo použité pro náhradní autobusovou dopravu slovy "náhradní doprava". Ustanovení § 18 odst. 1 písm. e) se použijí přiměřeně.
 
 (4) Náhradní doprava musí umožnit přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace v rozsahu odpovídajícím přerušené drážní dopravě na dráze.

 (1) Vlastníci a správci pozemních komunikací na trase linky jsou povinni strpět v zastávce zveřejnění jízdního řádu nebo umístění zařízení pro zveřejnění jízdního řádu.
 
 (2) Umístění zařízení pro zveřejnění jízdního řádu není zvláštním užíváním pozemní komunikace podle zvláštního předpisu.⁶⁾

 (1) Dopravce smí provozovat taxislužbu pouze vozidlem, které
 
a) je zapsáno v evidenci vozidel taxislužby (dále jen „vozidlo taxislužby“) a označeno evidenční nálepkou vozidla taxislužby, která byla pro toto vozidlo vydána, nebo
 
b) poskytla přepravovaná osoba pro účely své přepravy (dále jen „vozidlo cestujícího“).
 
 (2) Dopravce při provozování taxislužby nesmí použít vozidlo taxislužby, které pro něj není zapsáno v evidenci vozidel taxislužby. Dopravce je povinen zajistit, aby vozidlem taxislužby, které je pro něj zapsáno v evidenci vozidel taxislužby, neprovozovala taxislužbu jiná osoba.
 
 (3) Dopravce je při provozování taxislužby povinen zajistit, aby práci řidiče taxislužby vykonávala osoba, která

a) je v základním pracovněprávním vztahu s dopravcem, není-li touto osobou sám dopravce nebo jeho manžel nebo registrovaný partner, a

b) je držitelem oprávnění řidiče taxislužby.
 
 (4) Dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, je povinen zajistit, aby při nabízení nebo poskytování přepravy, včetně činností s tím souvisejících,

a) vozidlo taxislužby bylo viditelně a čitelně označeno
1. střešní svítilnou žluté barvy s nápisem TAXI na její přední a zadní straně a
2. jménem, popřípadě jmény, a příjmením, obchodní firmou nebo názvem dopravce umístěným na vozidle tak, aby měl cestující možnost seznámit se s tímto údajem před jednáním o přepravě s řidičem taxislužby,
 
b) vozidlo taxislužby bylo vybaveno
1. měřicí sestavou taxametru splňující požadavky zvláštního právního předpisu6a), jejíž součástí je taxametr, měřicí převodník ujeté vzdálenosti a tiskárna (dále jen „taxametr“),
2. knihou taxametru a
3. záznamy o přepravě podle písmene f) z právě probíhajícího dne nebo záznamem o přepravě z poslední poskytnuté přepravy, pokud v právě probíhajícím dni nebyla vozidlem taxislužby žádná přeprava uskutečněna,
 
c) v taxametru byly nastaveny údaje a hodnoty odpovídající skutečnosti,
 
d) zobrazované údaje z taxametru byly čitelné a viditelné z místa přepravované osoby,
 
e) řidič taxislužby řádně obsluhoval taxametr a zajistil zaznamenání skutečného průběhu přepravy,
 
f) řidič taxislužby ihned po ukončení přepravy pořídil jako výstup z tiskárny taxametru záznam o přepravě a
 
g) řidič taxislužby cestujícímu vydal doklad o přepravě pořízený jako výstup z tiskárny taxametru, pokud o něj cestující požádá.
 
 (5) Splnění povinností podle odstavce 4 se nevyžaduje, je-li přeprava poskytnuta na základě písemné smlouvy uzavřené před zahájením přepravy, která

a) obsahuje
1. identifikační údaje smluvních stran, kterými jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa bydliště nebo sídla a datum narození nebo identifikační číslo dopravce a objednatele přepravy,
2. jednoznačné určení přepravy uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení nebo jiného určení přepravovaných osob a údajů o datu, čase a trase přepravy,
3. cenu za přepravu nebo způsob jejího určení a
4. údaje o zprostředkovateli taxislužby, kterými jsou jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a označení, že jde o zprostředkovatele, je-li uzavření smlouvy zprostředkováno zprostředkovatelem taxislužby, a
 
b) je při přepravě a po zbývající část dne, ve kterém byla přeprava poskytnuta, k dispozici u řidiče taxislužby, kterým byla přeprava poskytnuta, nebo je u řidiče k dispozici její kopie.
 
 (6) Splnění povinností podle odstavce 4 se rovněž nevyžaduje, je-li přeprava poskytnuta na základě objednávky provedené elektronickými prostředky jinou než hlasovou službou a

a) objednateli přepravy byla před objednáním přepravy sdělena konečná cena za tuto přepravu a, je-li přeprava zprostředkována zprostředkovatelem taxislužby, jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
 
b) objednateli přepravy byly před zahájením přepravy sděleny údaje o
1. dopravci, který přepravu poskytne, kterými jsou jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo,
2. řidiči taxislužby, který přepravu provede, kterými jsou jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, a
3. vozidle taxislužby, kterým bude přeprava poskytnuta, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka a obchodní označení,
 
c) objednateli přepravy bylo bezprostředně po ukončení přepravy na jím uvedenou adresu elektronické pošty zasláno potvrzení o přepravě a
 
d) potvrzení o přepravě je po zbývající část dne, ve kterém byla přeprava poskytnuta, k dispozici u řidiče taxislužby, který přepravu poskytnul.
 
 (7) Dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, je dále povinen
 
a) uchovávat záznamy o přepravě podle odstavce 4 písm. f), smlouvy o přepravě podle odstavce 5 a potvrzení o přepravě podle odstavce 6 písm. d) po dobu nejméně 3 let od ukončení přepravy, k níž se vztahují, a
 
b) zajistit, aby vozidlo taxislužby nebylo označeno střešní svítilnou podle odstavce 4 písm. a) bodu 1, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s tímto označením,
1. je-li použito k jinému účelu než k provozování taxislužby, nebo
2. není-li vybaveno taxametrem.
 
 (8) Dopravce je povinen zajistit, aby při provozování taxislužby vozidlem cestujícího měl řidič taxislužby u sebe doklad o oprávnění dopravce k podnikání nebo jeho kopii a aby cestujícímu vydal doklad o přepravě, pokud o něj cestující požádá.
 
 (9) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti záznamu o přepravě, knihy taxametru, dokladu o přepravě, potvrzení o přepravě a způsob řádné obsluhy taxametru.
 

 (1) Dopravní úřad zapíše vozidlo do evidence vozidel taxislužby na základě žádosti dopravce, pokud
 
a) jde o vozidlo kategorie L nebo M1¹⁴⁾,
 
b) je dopravce podle zápisu v registru silničních vozidel¹⁴⁾ provozovatelem vozidla,
 
c) vozidlo není evidováno jako vozidlo taxislužby pro jiného dopravce a
 
d) vozidlo nebylo v posledním roce vyřazeno z evidence vozidel taxislužby z důvodu uvedeného v odstavci 6 písm. d).
 
 (2) V žádosti podle odstavce 1 dopravce uvede
 
a) státní poznávací značku, tovární značku a obchodní označení vozidla a
 
b) typ a výrobní číslo taxametru, který bude ve vozidle při provozování taxislužby užíván, případně uvede, že vozidlo taxislužby nebude vybaveno taxametrem a tímto vozidlem bude poskytovat přepravu výhradně „podle § 21 odst. 5 nebo 6.
 
 (3) Při zápisu vozidla do evidence vozidel taxislužby vydá dopravní úřad žadateli výpis z této evidence. Výpis opatří jménem, příjmením a podpisem oprávněné úřední osoby, která výpis vyhotovila, a otiskem úředního razítka s malým státním znakem České republiky.
 
 (4) Dopravce je povinen oznámit dopravnímu úřadu změnu údajů uvedených v odstavci 2 písm. b) nejpozději do 7 dnů od dne vzniku této změny. Na základě oznámení zapíše dopravní úřad změnu údajů v evidenci vozidel taxislužby a vydá dopravci nový výpis z této evidence.
 
 (5) Při zápisu vozidla do evidence vozidel taxislužby nebo na žádost dopravce vydá dopravní úřad dopravci, pro kterého je vozidlo v evidenci vozidel taxislužby zapsáno, evidenční nálepku vozidla taxislužby. Dopravce je povinen zajistit, aby tato nálepka nebyla umístěna na jiném vozidle, než pro které byla vydána. Umístění nálepky na vozidlo taxislužby, pro které byla vydána, se nepovažuje za označení vozidla v rozporu s § 21 odst. 7 písm. b) nebo § 21d odst. 5.
 
 (6) Dopravní úřad vyřadí vozidlo z evidence vozidel taxislužby, pokud
 
a) vozidlo nesplňuje podmínky podle odstavce 1 písm. a) nebo b),
 
b) zaniklo oprávnění dopravce k provozování silniční motorové dopravy osobní vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče,
 
c) o to dopravce požádá, nebo
 
d) dopravci byl pravomocně uložen správní trest za přestupek uvedený v § 35 odst. 2 písm. j) nebo m), kterého se ve vztahu k tomuto vozidlu dopustil.  
 (7) V případě vyřazení vozidla z evidence vozidel taxislužby je dopravce povinen neprodleně zajistit odstranění evidenční nálepky vozidla taxislužby.
 
 (8) Náležitosti a vzor evidenční nálepky vozidla taxislužby a způsob jejího umístění na vozidle stanoví prováděcí právní předpis.
 

 (1) Práci řidiče taxislužby je oprávněna vykonávat pouze osoba, která je držitelem oprávnění řidiče taxislužby. Oprávnění řidiče taxislužby udělí na žádost kterýkoli dopravní úřad, pokud je žadatel
 
a) starší 21 let,

b) spolehlivý podle § 9 odst. 2 a

c) oprávněn k pobytu na území České republiky a, je-li to podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, oprávněn k výkonu práce na území České republiky, jde-li o občana jiného než členského státu, který není držitelem koncese pro provozování silniční motorové dopravy osobní vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče, jeho manželem nebo registrovaným partnerem.

 (2) Je-li žadatel občanem jiného než členského státu a není držitelem koncese pro provozování silniční motorové dopravy osobní vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče, jeho manželem nebo registrovaným partnerem, k žádosti podle odstavce 1 přiloží
 
a) doklad prokazující jeho oprávnění k pobytu na území České republiky a

b) doklad prokazující jeho oprávnění k výkonu práce na území České republiky, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno.
 
 (3) Je-li žadatelem cizinec, za účelem posouzení spolehlivosti k žádosti dále přiloží výpis z evidence trestů vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, a státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát výpis z evidence trestů, přiloží cizinec čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před orgánem nebo notářem tohoto státu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. Cizinec, kterému byla udělena mezinárodní ochrana³³⁾, doklady podle vět první a druhé vydané státem, jehož je státním příslušníkem, nepřikládá.
 
 (4) Oprávnění řidiče taxislužby se uděluje na dobu 5 let. Pokud dopravní úřad vyhoví žádosti, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz řidiče taxislužby. Průkaz řidiče taxislužby je veřejnou listinou. Vzor průkazu řidiče taxislužby stanoví prováděcí právní předpis.
 
 (5) Oprávnění řidiče taxislužby odejme
 
a) kterýkoli dopravní úřad na žádost jeho držitele, nebo

b) dopravní úřad příslušný podle místa trvalého, dlouhodobého, přechodného nebo jiného povoleného pobytu řidiče taxislužby, pokud jeho držitel přestal být spolehlivým podle § 9 odst. 2; vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění řidiče taxislužby je prvním úkonem v řízení.
 
 (6) Ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození průkazu řidiče taxislužby nebo změnu údajů v něm zaznamenaných je jeho držitel povinen neprodleně oznámit kterémukoli dopravnímu úřadu. Na žádost řidiče taxislužby vydá tento dopravní úřad namísto průkazu řidiče taxislužby, jehož se oznámení podle věty první týká, nový průkaz řidiče taxislužby, je-li žadatel držitelem oprávnění řidiče taxislužby.
 
 (7) Průkaz řidiče taxislužby pozbývá platnosti
 
a) uplynutím doby, na kterou bylo řidiči taxislužby uděleno oprávnění řidiče taxislužby,
 
b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění řidiče taxislužby,
 
c) dnem, kdy řidič taxislužby nahlásil dopravnímu úřadu jeho ztrátu, zničení nebo odcizení,
 
d) dnem vydání nového průkazu řidiče taxislužby, oznámil-li řidič taxislužby dopravnímu úřadu jeho poškození nebo změnu údajů v něm zaznamenaných.
 
 (8) Řidič taxislužby je povinen odevzdat průkaz řidiče taxislužby
 
a) do 7 dnů ode dne pozbytí jeho platnosti podle odstavce 7 písm. a) kterémukoli dopravnímu úřadu,
 
b) do 7 dnů ode dne pozbytí jeho platnosti podle odstavce 7 písm. b) dopravnímu úřadu , který rozhodl o odnětí oprávnění řidiče taxislužby v prvním stupni, nebo
 
c) nejpozději při vydání nového průkazu řidiče taxislužby v případě pozbytí platnosti podle odstavce 7 písm. d) dopravnímu úřadu vydávajícímu nový průkaz řidiče taxislužby.
   
 (9) Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru, příslušník Policie České republiky nebo strážník obecní policie je oprávněn odebrat neplatný průkaz řidiče taxislužby.
 (10) Pro účely vedení v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě a vyhotovení průkazu řidiče taxislužby si dopravní úřad při podání žádosti podle odstavce 1 nebo 6 opatří digitalizovanou fotografii žadatele. Nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičů, z informačního systému digitálního tachografu, z evidence občanských průkazů, z agendového informačního systému evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců, pořídí ji dopravní úřad.
 

 (1) Řidič je k výkonu práce řidiče taxislužby povinen užít
 
a) vozidlo taxislužby, které je zapsáno v evidenci vozidel taxislužby pro něj, pokud je sám dopravcem, nebo pro dopravce, k němuž má vztah podle § 21 odst. 3 písm. a), a označeno evidenční nálepkou vozidla taxislužby, která byla pro toto vozidlo vydána, nebo
 
b) vozidlo cestujícího.
 
 (2) Při poskytování přepravy vozidlem cestujícího je řidič taxislužby povinen vydat cestujícímu doklad o přepravě, pokud o něj cestující požádá, a mít u sebe
 
a) průkaz řidiče taxislužby a
 
b) doklad o oprávnění dopravce k podnikání nebo jeho kopii.
 
 (3) Při nabízení a poskytování přepravy, včetně činností s tím souvisejících, vozidlem taxislužby je řidič taxislužby povinen mít ve vozidle umístěn průkaz řidiče taxislužby tak, aby byl z místa cestujícího viditelný a čitelný.
 
 (4) Nejde-li o přepravu podle § 21 odst. 5 nebo 6, je řidič vozidla při výkonu práce řidiče taxislužby povinen
 
a) řádně obsluhovat taxametr a zajistit zaznamenání skutečného průběhu přepravy,
1. střešní svítilnou žluté barvy s nápisem TAXI na její přední a zadní straně a
2. jménem, popřípadě jmény, a příjmením, obchodní firmou nebo názvem dopravce umístěným na vozidle tak, aby měl cestující možnost seznámit se s tímto údajem před jednáním o přepravě s řidičem taxislužby,
 
b) užít vozidlo taxislužby, které je viditelně a čitelně označeno
 
c) ihned po ukončení přepravy pořídit jako výstup z tiskárny taxametru záznam o přepravě obsahující předepsané náležitosti a
 
d) vydat cestujícímu doklad o přepravě pořízený jako výstup z tiskárny taxametru obsahující předepsané náležitosti, pokud o doklad cestující požádá.
 
 (5) Vozidlo nesmí být označeno střešní svítilnou podle § 21 odst. 4 písm. a) bodu 1, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s tímto označením,
 
a) je-li použito k jinému účelu než k provozování taxislužby, nebo

b) není-li vybaveno taxametrem.

 (1) Zprostředkovatel taxislužby je povinen zajistit, aby jím zprostředkovaná přeprava byla
 
a) poskytnuta podnikatelem v silniční dopravě, který je držitelem koncese pro provozování silniční motorové dopravy osobní vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče,
 
b) provedena vozidlem taxislužby nebo vozidlem cestujícího a
 
c) provedena řidičem, který je držitelem oprávnění řidiče taxislužby.
 
 (2) Zprostředkovatel taxislužby je povinen vést evidenci zprostředkovaných přeprav. Evidence zprostředkovaných přeprav obsahuje u každé zprostředkované přepravy jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu nebo název poskytovatele přepravy, adresu jeho sídla, jeho identifikační číslo a údaje o době a místu zahájení přepravy. Údaje o zprostředkované přepravě se v evidenci uchovávají po dobu nejméně 3 let ode dne ukončení zprostředkované přepravy.

 (1) Dopravce provozující příležitostnou osobní silniční dopravu je povinen objednávku přepravní služby předem zaznamenat do evidenční knihy objednávek a zajistit, aby kopie záznamu objednávky byla umístěna ve vozidle, kterým se přeprava vykonává. Záznam objednávky v evidenční knize objednávek je dopravce povinen uchovat po dobu nejméně 1 roku ode dne ukončení objednané přepravy. Náležitosti záznamu objednávky stanoví prováděcí právní předpis.
 
 (2) Dopravce provozující mezinárodní příležitostnou osobní silniční dopravu je dále povinen zajistit, aby ve vozidle, kterým se přeprava vykonává, byl umístěn vyplněný jízdní list podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁸⁾ nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Formulář jízdního listu vydá dopravci provozujícímu příležitostnou osobní silniční dopravu na jeho žádost Ministerstvo dopravy nebo osoba Ministerstvem dopravy pověřená.

 Ministerstvo dopravy může zahraničnímu dopravci při závažném nebo opakovaném porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona zakázat provozování dopravy na území České republiky na určitou dobu, nejdéle na dobu pěti let.

 (1) Rejstřík podnikatelů v silniční dopravě obsahuje evidenci údajů o podnikatelích v silniční dopravě a jejich odpovědných zástupcích, o řidičích, kterým byl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla, a o řidičích taxislužby a evidenci vozidel taxislužby. Rejstřík podnikatelů v silniční dopravě je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona²⁴⁾, jehož správcem je Ministerstvo dopravy.
 
 (2) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se u podnikatelů v silniční dopravě provozované velkými vozidly uvádí
 
a) obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa místa trvalého pobytu, datum a místo narození, adresa sídla a identifikační číslo podnikatele, který je fyzickou osobou,
 
b) obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo podnikatele, který je právnickou osobou,
 
c) údaje o odpovědných zástupcích podle odstavce 3,
 
d) údaj o počtu zaměstnanců,
 
e) údaje o udělení koncese k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, jejím rozsahu a o její změně nebo zrušení,
 
f) údaje o trvání, rozsahu a ztrátě finanční a odborné způsobilosti a dobré pověsti,
 
g) údaje podle § 9 odst. 3 údaje o vyřazení nebo zániku vozidla, datum první registrace vozidla v registru vozidel podle zvláštního právního předpisu¹⁴⁾, identifikační číslo vozidla a kategorie vozidla,
 
h) identifikační údaje o dokladech vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁰⁾,
 
i) identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl uložen správní trest za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti³⁹⁾, nebo sankce za protiprávní jednání uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti³⁹⁾, byla-li tato sankce uložena orgánem jiného členského státu než České republiky, a dále druh a výše správního trestu nebo sankce a právní kvalifikace protiprávního jednání a
 
j) hodnocení rizika podnikatele podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
 
 (3) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se u odpovědných zástupců uvádí
 
a) jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa místa pobytu a datum úmrtí,
 
b) pro které podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly jsou ustanoveni odpovědným zástupcem a pro kolik velkých vozidel,
 
c) zda mají k podnikateli v silniční dopravě provozované velkými vozidly skutečnou vazbu,
 
d) rozsah odborné způsobilosti, číslo osvědčení o odborné způsobilosti, datum jeho vydání a označení úřadu, který ho vydal, a
 
e) zda jsou způsobilí k řízení dopravní činnosti; v případě nezpůsobilosti k řízení dopravní činnosti doba, po kterou nezpůsobilost trvá.
 
 (4) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se u řidičů, kterým byl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla, uvádí
 
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresa místa pobytu a
 
b) identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl zákaz činnosti uložen, a údaje o době zákazu činnosti.
 
 (5) U podnikatelů v silniční dopravě provozované malými vozidly se v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě uvádí údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), g), h) a i).
 
 (6) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se u řidičů taxislužby uvádí
 
a) jméno nebo jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum a místo narození , digitalizovaná fotografie, adresa místa trvalého, dlouhodobého, přechodného nebo jiného povoleného pobytu a státní příslušnost,
 
b) údaje o oprávnění a průkazu řidiče taxislužby,
 
c) údaje o trvání a ztrátě spolehlivosti řidiče taxislužby a
 
d) identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl řidiči taxislužby uložen správní trest za přestupek, v jehož důsledku přestal být řidič taxislužby považován za spolehlivého podle § 9 odst. 2, a dále druh a výše správního trestu a právní kvalifikace protiprávního jednání.
 
 (7) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se u vozidel taxislužby uvádí
 
a) údaje o dopravci, pro kterého je vozidlo taxislužby evidováno, v rozsahu podle odstavce 2 písm. a) a b),
 
b) státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, kategorie vozidla, identifikační číslo vozidla, počet míst určených k přepravě osob, údaj, zda je dopravce zapsán jako vlastník nebo provozovatel vozidla v registru vozidel podle zvláštního právního předpisu¹⁴⁾, a údaj o vyřazení nebo zániku vozidla,
 
c) typ a výrobní číslo taxametru, popřípadě údaj o tom, že vozidlo není vybaveno taxametrem, a
 
d) sériové číslo evidenční nálepky vozidla taxislužby, která byla pro vozidlo taxislužby vydána, a datum jejího vydání a
 
e) datum, k němuž bylo vozidlo zařazeno do evidence vozidel taxislužby nebo z této evidence vyřazeno a důvod vyřazení.
 
 (8) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se evidují rovněž údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a i) o dopravcích provozujících silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby, kteří jsou usazení v jiném členském státě než v České republice a kterým byl pravomocně uložen správní trest za přestupek podle tohoto nebo jiného zákona.
 
 (9) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se evidují rovněž údaje o osobách, kterým bylo vydáno osvědčení o odborné způsobilosti, a to jejich jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození a adresa místa trvalého pobytu a rozsah odborné způsobilosti, číslo osvědčení o odborné způsobilosti, datum jeho vydání a označení úřadu, který ho vydal.
 
 (10) Údaje podle odstavců 3 až 7 se v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě uchovávají po dobu 3 let ode dne
 
a) zániku živnostenského oprávnění podnikatele v silniční dopravě,
 
b) ztráty dobré pověsti odpovědného zástupce,
 
c) úmrtí odpovědného zástupce,
 
d) ukončení výkonu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla, nebo
 
e) zániku nebo odnětí oprávnění řidiče taxislužby.
 

a) činnosti podle odstavce 1 ve vztahu k řidičům taxislužby, jde-li o úkony podle tohoto zákona, které provedl, a
 
b) činnosti podle odstavce 5 ve vztahu k řidičům taxislužby, kteří mají v jeho územním obvodu trvalý, dlouhodobý, přechodný nebo jiný povolený pobyt, a
 
c) činnosti podle odstavce 5 ve vztahu k dopravcům provozujícím silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby usazeným v jiném členském státě než v České republice, jímž byl uložen správní trest za přestupek podle jiného zákona pravomocným rozhodnutím orgánu inspekce práce, který má sídlo v jeho správním obvodu a ve vztahu k tomuto rozhodnutí postupoval podle § 38 odst. 3.
 
 (8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo úřad městské části, který uložil zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla, nebo úřad městské části, který uložil správní trest uvedený v § 9 odst. 2 písm. a) nebo d), zapisuje údaje podle § 34b odst. 5 nebo odst. 6 písm. d) a jejich změny v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě a odpovídá za správnost a úplnost těchto údajů. Tyto údaje poskytuje na žádost podle odstavce 4 dopravní úřad, v jehož územním obvodu má úřad podle věty první sídlo.

 (9) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a formu zápisu údajů do Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě a vymezí vybraná závažná porušení povinností podle odstavce 4 písm. a).

 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
 
a) v rozporu s § 21c odst. 1 vykoná práci řidiče taxislužby bez oprávnění řidiče taxislužby, nebo
 
b) v rozporu s § 21d odst. 5 užije vozidlo označené střešní svítilnou podle § 21 odst. 4 písm. a) bodu 1, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s tímto označením.
 
 (2) Řidič taxislužby se dopustí přestupku tím, že
 
a) v rozporu s § 21c odst. 8 nebo § 35h odst. 6 neodevzdá neplatný nebo zadržený průkaz řidiče taxislužby dopravnímu úřadu,
 
b) v rozporu s § 21d odst. 1 vykoná práci řidiče taxislužby vozidlem, které není vozidlem taxislužby zapsaným v evidenci vozidel taxislužby pro něj, je-li sám dopravcem, nebo pro dopravce, k němuž má vztah podle § 21 odst. 3 písm. a), ani vozidlem cestujícího,
 
c) v rozporu s § 21d odst. 1 písm. a) vykoná práci řidiče taxislužby vozidlem, které není označeno evidenční nálepkou vozidla taxislužby,
 
d) v rozporu s § 21d odst. 2 při poskytování přepravy vozidlem cestujícího nevydá cestujícímu doklad o přepravě, pokud o něj cestující požádal, nebo u sebe nemá průkaz řidiče taxislužby nebo doklad o oprávnění dopravce k podnikání ani jeho kopii,
 
e) při nabízení nebo poskytování přepravy, včetně činností s tím souvisejících, vozidlem taxislužby nemá ve vozidle umístěn průkaz řidiče taxislužby způsobem stanoveným v § 21d odst. 3,
 
f) v rozporu s § 21d odst. 4 písm. a) užije vozidlo, které není viditelně a čitelně označeno střešní svítilnou nebo údaji o dopravci,
 
g) v rozporu s § 21d odst. 4 písm. b) neobsluhuje řádně taxametr nebo nezajistí zaznamenání skutečného průběhu přepravy,
 
h) v rozporu s § 21d odst. 4 písm. c) nepořídí ihned po ukončení přepravy jako výstup z tiskárny taxametru záznam o přepravě obsahující předepsané náležitosti,
 
i) v rozporu s § 21d odst. 4 písm. d) nevydá na požádání cestujícímu doklad o přepravě pořízený jako výstup z tiskárny taxametru obsahující předepsané náležitosti,
 
j) v dokladu o přepravě vydaném podle § 21d odst. 2 nebo § 21d odst. 4 písm. d) uvede nepravdivé údaje,
 
k) v rozporu s § 21d odst. 5 užije vozidlo označené střešní svítilnou podle § 21 odst. 4 písm. a) bodu 1, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s tímto označením nebo
 
l) v rozporu s § 35h odst. 5 vykoná práci řidiče taxislužby v době, kdy má zadržený průkaz řidiče taxislužby.
 
 (3) Řidič vozidla se dopustí přestupku tím, že
 
a) nesplní některou z povinností při přepravě nebezpečných věcí,
 
b) nevede záznam o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku stanoveným způsobem nebo tento záznam nepředloží při kontrole,
 
c) nedodržuje požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky nebo dobu odpočinku,
 
d) předloží při kontrole neplatný doklad nebo nepředloží doklady požadované tímto zákonem,
 
e) neumožní přístup k tachografu, nebo
 
f) neuposlechne příkazu jízdy do autorizovaného metrologického střediska nebo se neřídí pokyny osoby, která nařídila nebo provádí kontrolu tachografu.
 
 (4) Za přestupek lze uložit pokutu do
 
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. a), d) nebo e),
 
b) 15000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b) až d),
 
c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c) nebo f) až k) nebo odstavce 3 písm. a),
 
d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. l).
 
 (5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 50 000 Kč, jestliže se jej dopustil dopravce, který je na základě koncese oprávněn k provozování taxislužby, nebo se jej dopustila osoba, která byla k takovému dopravci ve vztahu podle § 21 odst. 3 písm. a).
 
 (6) Za přestupek podle odstavce 3 písm. b) se uloží pokuta od 10000 Kč do 50000 Kč a zákaz činnosti od 3 do 6 měsíců spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla osobou, která je dopravcem nebo je v základním pracovněprávním vztahu k dopravci, byl-li tento přestupek spáchán
 
a) paděláním, potlačením, zničením nebo jinou neoprávněnou změnou údajů o době řízení, bezpečnostních přestávkách nebo době odpočinku,
 
b) užitím padělané karty řidiče,
 
c) užitím karty řidiče, která byla vydána jiné osobě, nebo
 
d) užitím karty řidiče, která byla nahlášena jako ztracená nebo odcizená.
 
 (7) Za přestupek podle odstavce 3 písm. e) nebo f) se uloží pokuta od 10000 Kč do 50000 Kč a zákaz činnosti od 3 do 6 měsíců spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla osobou, která je dopravcem nebo je v základním pracovněprávním vztahu k dopravci.
 
 (8) Od uložení správního trestu podle odstavce 6 nebo 7 nelze v rozhodnutí o přestupku upustit nebo podmíněně upustit; ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich upravující upuštění od uložení správního trestu, který by jinak měl být uložen ve společném řízení, tím není dotčeno.
 
 (9) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. b), c) nebo f) až l) lze uložit zákaz činnosti od 6 měsíců do 2 let.
 
 (10) Příkazem na místě lze za přestupek podle odstavce 2 písm. a), d) nebo e) nebo podle odstavce 3 písm. b) až d) uložit pokutu do 5 000 Kč. Jde-li o přestupek, za který se ukládá správní trest podle odstavce 6 nebo 7, nelze jej projednat příkazem na místě.

a) neodstraní zdroj ohrožení provozu veřejné linkové dopravy,
 
b) svojí činností poškodí zařízení veřejné linkové dopravy,
 
c) způsobí přerušení provozu veřejné linkové dopravy většího rozsahu.
 
 (6) Zprostředkovatel taxislužby se dopustí přestupku tím, že
 
a) v rozporu s § 21e odst. 1 zprostředkuje přepravu, která je
1. poskytnuta osobou, která v době poskytnutí přepravy není po dobu delší než 15 pracovních dnů držitelem příslušné koncese,
2. provedena vozidlem, které není vozidlem cestujícího ani v době poskytnutí přepravy po dobu delší než 15 pracovních dnů vozidlem taxislužby, nebo
3. provedena řidičem, který v době poskytnutí přepravy není po dobu delší než 15 pracovních dnů držitelem oprávnění řidiče taxislužby,
 
b) nevede evidenci zprostředkovaných přeprav podle § 21e odst. 2 nebo
 
c) v rozporu s § 34 odst. 6 znemožní či znesnadní orgánům státního odborného dozoru, obecní policii a Policii České republiky zahájení nebo provedení kontrolní přepravy.
 
 (7) Podnikající fyzická nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
 
a) v rozporu s § 9c odst. 1 písm. a) nebo c) objedná přepravu zvířat nebo věcí, nebo
 
b) v rozporu s § 9c odst. 1 písm. b) objedná přepravu zvířat nebo věcí.
 
 (8) rovozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9c odst. 2 objedná přepravu osob.
 
 (9) Za přestupek lze uložit pokutu do
 
a) 70 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 7 nebo 8
 
b) 350 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 5,
 
c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo 6, nebo
 
d) 700 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.
 
 (10) Je-li přestupek podle odstavce 6 spáchán zprostředkovatelem taxislužby, kterému byl v posledních 5 letech nejméně dvakrát uložen správní trest za přestupek podle stejného ustanovení, lze za něj uložit
 
a) zveřejnění rozhodnutí o přestupku a
 
b) zákaz činnosti do 3 let, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. a) bodu 1 nebo písm. b).
 
 (11) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy zašle stejnopis písemného vyhotovení pravomocného rozhodnutí, kterým byla uložena dopravci pokuta, dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu má podnikatel v silniční dopravě sídlo, a dopravnímu úřadu, který vydal licenci pro pravidelnou linkovou dopravu. Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle odstavce 6 se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
 
 (12) Dopravní úřad zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, kterým uložil správní trest za přestupek podle odstavce 3 písm. b), do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci Státnímu úřadu inspekce práce.

 (1) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly nebo odpovědný zástupce ztrácí dobrou pověst, pokud
 
a) se nepovažuje za bezúhonného podle živnostenského zákona, nebo
 
b) tak rozhodl dopravní úřad nebo orgán jiného členského státu než České republiky.
 
 (2) Pokud se podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly nebo odpovědný zástupce nepovažuje za bezúhonného podle živnostenského zákona, ztrácí dobrou pověst do doby opětovného splnění podmínky bezúhonnosti. Odpovědný zástupce se zároveň na tuto dobu stává nezpůsobilým k řízení dopravní činnosti.
 
 (3) Dopravní úřad rozhodne, zda podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly nebo odpovědný zástupce, kterému byl pravomocně uložen správní trest za nejzávažnější protiprávní jednání uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti³⁹⁾, ztrácí dobrou pověst. Ztráta dobré pověsti musí být přiměřeným následkem s ohledem na závažnost protiprávního jednání.
 
 (4) Pokud dopravní úřad rozhodne, že podnikatel v silniční dopravě nebo odpovědný zástupce dobrou pověst ztratil, v rozhodnutí
 
a) uvede dobu, po kterou ztráta dobré pověsti trvá; tato doba nesmí u podnikatele v silniční dopravě překročit 5 let a u odpovědného zástupce 3 roky, a
 
b) jedná-li se o ztrátu dobré pověsti odpovědného zástupce, rozhodne současně o jeho nezpůsobilosti k řízení dopravní činnosti na dobu, po kterou trvá ztráta dobré pověsti, nejméně však na dobu 1 roku; ztratil-li dobrou pověst dopravce, který je současně ustanoven odpovědným zástupcem, dopravní úřad rovněž rozhodne o jeho nezpůsobilosti k řízení dopravní činnosti.
 
 (5) Řízení o ztrátě dobré pověsti podle odstavce 3 lze zahájit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se dopravní úřad o skutečnostech uvedených v odstavci 3 dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí, kterým byl uložen správní trest za protiprávní jednání podle odstavce 3. Výsledek řízení zaznamená dopravní úřad do Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě bezprostředně poté, co rozhodnutí nabude právní moci.
 
 (6) Osvědčení o odborné způsobilosti pro provozování silniční dopravy odpovědného zástupce, který se stal nezpůsobilým k řízení dopravní činnosti, pozbývá platnosti dnem ztráty dobré pověsti. Pro vydání nového osvědčení platí § 8a odst. 2 až 6 obdobně; zkoušku lze skládat nejdříve v posledním měsíci doby, po kterou trvá nezpůsobilost k řízení dopravní činnosti.

 (1) Dopravní úřad v rámci výkonu státního odborného dozoru zjišťuje, zda podnikatelé v silniční dopravě provozované velkými vozidly stále splňují podmínky podle § 6.
 
 (2) Pokud živnostenský úřad zjistí, že odpovědný zástupce podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly přestal vykonávat svou funkci nebo nesplňuje podmínky podle § 8b, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu dopravnímu úřadu.
 
 (3) Pokud podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly přestal splňovat podmínku usazení nebo finanční způsobilosti, jeho odpovědný zástupce přestal vykonávat svou funkci nebo nesplňuje podmínky podle § 8b, vyzve jej dopravní úřad k prokázání opětovného splnění podmínky usazení nebo k ustanovení nového odpovědného zástupce ve lhůtě stanovené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁵⁾. Po tuto dobu může podnikatel provozovat silniční dopravu bez odpovědného zástupce. Výzvu k ustanovení nového odpovědného zástupce zašle rovněž živnostenskému úřadu.
 
 (4) Živnostenský úřad zruší nebo změní rozsah koncese, pokud
 
a) neschválil ustanovení nového odpovědného zástupce, jehož ustanovení bylo ve lhůtě podle odstavce 3 předloženo ke schválení, nebo
 
b) podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly
1. nepředložil ve lhůtě podle odstavce 3 ustanovení nového odpovědného zástupce ke schválení,
2. neprokázal splnění podmínky usazení ve lhůtě podle odstavce 3,
3. neprokázal splnění podmínky finanční způsobilosti ve lhůtě podle odstavce 3, nebo
4. ztratil dobrou pověst rozhodnutím podle § 35a.
 
 (5) Dopravní úřad podá živnostenskému úřadu bez zbytečného odkladu návrh na zrušení nebo změnu rozsahu koncese v případech podle odstavce 4 písm. b) bodů 2 až 4.
 
 (6) Lhůta, ve které nelze podle živnostenského zákona podat žádost o koncesi v případě jejího zrušení, se neuplatní při podání žádosti o nové udělení koncese pro silniční dopravu provozovanou velkými vozidly, pokud byla předchozí koncese v tomto oboru zrušena podle odstavce 4.
 

 (1) Orgány Policie České republiky nebo osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru jsou při provádění kontroly a státního odborného dozoru podle tohoto zákona oprávněny vybírat kauci v rozmezí od 5 000 Kč do 100 000 Kč od dopravce, který je podezřelý ze spáchání přestupku podle tohoto zákona nebo kontrolního řádu, nebo od fyzické osoby podezřelé ze spáchání přestupku podle § 34e odst. 1 písm. a), je-li důvodné podezření, že se budou vyhýbat řízení o přestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné. Při stanovení výše kauce se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a rozsahu způsobené škody.
 
 (2) Při výběru kauce orgány Police České republiky nebo osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru poučí řidiče, který pro účely vybírání kauce zastupuje dopravce, o důsledku vybrání kauce a vystaví ve 4 vyhotoveních
 
a) písemné potvrzení o převzetí kauce, ve kterém musí být uveden důvod uložení kauce, její výše a správní orgán, který je příslušný k vedení řízení o přestupku, a
 
b) protokol o výsledcích kontroly nebo místního šetření nebo místního šetření.
 
 (3) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru předá 1 vyhotovení potvrzení o převzetí kauce a protokolu řidiči a 2 vyhotovení spolu s kaucí nejpozději do 2 pracovních dnů správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku.

 (1) Jsou-li orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru oprávněny vybrat kauci podle § 35c a řidič kauci na výzvu nesloží, přikáže orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru řidiči, který pro tyto účely zastupuje dopravce, jízdu na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a
 
a) zabrání mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen „technický prostředek“), nebo
 
b) zakáže pokračovat v jízdě a zadrží řidiči doklady k vozidlu a doklady související s prováděnou přepravou.
 
 (2) Náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení, náklady spojené s parkováním a náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži dopravce nebo fyzické osoby podezřelé ze spáchání přestupku podle § 34e odst. 1 písm. a). Odpovědnost dopravce za vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením dotčena.
 
 (3) Při postupu podle odstavce 1 poučí orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru řidiče o podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a vystaví ve 4 vyhotoveních potvrzení o zabránění v jízdě použitím technického prostředku nebo o zadržení dokladů k vozidlu a dokladů souvisejících s prováděnou přepravou. V potvrzení uvede důvod zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů k vozidlu a dokladů souvisejících s prováděnou přepravou, důvod uložení kauce a její výši a správní orgán příslušný k vedení řízení o přestupku.
 
 (4) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru předá 1 vyhotovení potvrzení podle odstavce 3 řidiči a 2 vyhotovení spolu s kaucí a protokolem o výsledcích kontroly nejpozději do 2 pracovních dnů po složení kauce správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku. Jestliže nebude kauce složena do 72 hodin od zjištění porušení, budou příslušnému správnímu orgánu k vedení řízení o přestupku spolu s potvrzením o zabránění v jízdě a protokolem o výsledcích kontroly zaslány i doklady k vozidlu a doklady související s prováděnou přepravou. V takovém případě lze kauci do dne vydání rozhodnutí o přestupku složit na účet správního orgánu příslušného k vedení řízení o přestupku. Správní orgán, u kterého byla kauce složena, vystaví potvrzení o převzetí kauce podle § 35c odst. 2 písm. a) a zašle jej osobě podezřelé z přestupku.
 
 (5) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru zajistí neprodleně uvolnění vozidla nebo orgán Policie České republiky, celní úřad nebo správní orgán zajistí neprodleně vrácení dokladů k vozidlu a dokladů souvisejících s prováděnou přepravou, jestliže
 
a) byla složena kauce orgánu Police České republiky, osobě pověřené výkonem státního odborného dozoru nebo příslušnému správnímu orgánu,
 
b) správní orgán, který je příslušný k vedení řízení o přestupku podle tohoto zákona, neshledal na základě předaných podkladů důvody k zahájení správního řízení o přestupku,
 
c) správní řízení o přestupku podle tohoto zákona bylo pravomocně zastaveno, nebo
 
d) byla zaplacena pokuta a náklady řízení uložené ve správním řízení o přestupku podle tohoto zákona.
 
 (6) Odstavce 1 až 5 se nepoužijí v případě taxislužby provozované vozidlem cestujícího.

 (1) Kauce se vrátí v plné výši, jestliže
 
a) správní orgán neshledal důvody pro zahájení řízení o přestupku podle tohoto zákona, nebo
 
b) řízení o přestupku podle tohoto zákona bylo pravomocně zastaveno.
 
 (2) Je-li v řízení o přestupku podle tohoto zákona uložena osobě, od níž byla vybrána kauce, pokuta a povinnost k úhradě nákladů řízení, rozhodne správní orgán o započtení složené kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená pokuta a náklady řízení, vrátí se část kauce zbývající po započtení kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení osobě, od níž byla vybrána.
 
 (3) Jestliže správní orgán neshledá důvody pro zahájení řízení o přestupku podle tohoto zákona, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu osobu, od níž byla vybrána kauce, a vyzve ji ke sdělení potřebných údajů o bankovním účtu, na který lze kauci vrátit. Kauci nebo její zbývající část podle odstavců 1 a 2 správní orgán příslušný k rozhodování v prvním stupni vrátí osobě, od níž byla vybrána, a to
 
a) do 30 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, pokud mu byly ke dni nabytí právní moci rozhodnutí známy potřebné údaje o bankovním účtu, na který lze kauci vrátit, nebo
 
b) do 15 pracovních dnů ode dne, kdy písemně sdělila tomuto správnímu orgánu potřebné údaje o bankovním účtu, na který lze kauci vrátit.
 
 (4) Kauce propadá, jestliže správnímu orgánu nebyly do 1 roku ode dne odeslání výzvy nebo vydání rozhodnutí sděleny potřebné údaje o bankovním účtu, na který lze kauci nebo její část vrátit.
 
 (5) Propadlé kauce jsou příjmem samosprávného celku, jehož orgánem je správní orgán příslušný k vedení řízení o přestupku. To neplatí, jde-li o propadlé kauce vybrané v souvislosti s porušením předpisů v oblasti mezinárodní linkové osobní dopravy, které jsou příjmem státního rozpočtu.

 (6) Postup podle odstavců 1 až 5 lze uplatnit, i pokud průkaz řidiče taxislužby nebyl řidičem při provádění státního odborného dozoru předložen. Průkaz řidiče taxislužby se v takovém případě považuje za zadržený. Tato skutečnost se zaznamená v potvrzení podle odstavce 2. Průkaz řidiče taxislužby se k vyhotovení potvrzení doručovanému dopravnímu úřadu nepřikládá a jeho držitel má povinnost jej do 5 pracovních dnů ode dne zadržení odevzdat dopravnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého, dlouhodobého, přechodného nebo jiného povoleného pobytu řidiče taxislužby. Dopravní úřad průkaz řidiče taxislužby podle odstavce 4 nevrací, nebyl-li odevzdán.

 (1) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru jsou oprávněny za účelem kontroly tachografu přikázat řidiči jízdu do autorizovaného metrologického střediska⁴⁰⁾ a podrobení vozidla této kontrole. Řidič je při tom povinen řídit se pokyny osoby, která kontrolu tachografu nařídila nebo ji provádí.

 (2) Náklady na provedení kontroly tachografu hradí autorizovanému metrologickému středisku ten, kdo ji nařídil. Pokud bylo kontrolou tachografu zjištěno jeho nesprávné fungování nebo nalezeno zařízení určené k neoprávněné změně údajů vedených tachografem, uhradí dopravce náklady na provedení této kontroly tomu, kdo ji nařídil; při správě placení těchto nákladů se postupuje podle daňového řádu.

 (3) Neuhradil-li dopravce náklady na provedení kontroly tachografu bezprostředně poté, co k tomu byl řidič vyzván, jsou orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru oprávněny přikázat řidiči jízdu na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a
 
a) zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku, nebo
 
b) zakázat pokračovat v jízdě s vozidlem a zadržet řidiči doklady k vozidlu a doklady související s prováděnou přepravou.
 

 (4) Náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení, náklady spojené s parkováním a náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži dopravce. Odpovědnost dopravce za vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením dotčena.

 (5) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru poučí řidiče o podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a předá řidiči potvrzení o zabránění v jízdě nebo o zadržení dokladů. V potvrzení uvede důvod zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů.

 (6) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru zajistí neprodleně uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů, uhradil-li dopravce náklady na provedení kontroly tachografu.

 (1) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru jsou oprávněny přikázat řidiči, který je podezřelý ze spáchání přestupku podle § 34e odst. 3 písm. b), c), e) nebo f), jízdu na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a
 
a) zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku, nebo

b) zakázat pokračovat v jízdě a zadržet řidiči doklady k vozidlu a doklady související s prováděnou přepravou.

 (2) Náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení, náklady spojené s parkováním a náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži řidiče. Odpovědnost řidiče za vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením dotčena.

 (3) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru poučí řidiče o podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a předá řidiči potvrzení o zabránění v jízdě nebo o zadržení dokladů. V potvrzení uvede důvod zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů.

 (4) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru neprodleně zajistí uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů, pokud jde o podezření ze spáchání přestupku podle
 
a) § 34e odst. 3 písm. b) nebo c),

 1. odpadne-li nebezpečí dalšího nedodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky nebo dobu odpočinku, nejpozději však po uplynutí 24 hodin od zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů, nebo
 2. bude-li v jízdě pokračovat jiný způsobilý řidič, nebo

b) § 34e odst. 3 písm. e) nebo f), upustí-li řidič od jednání, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku.

 (1) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru jsou oprávněny odebrat předloženou kartu řidiče, pokud je řidič podezřelý, že užitím této karty spáchal přestupek, za nějž se ukládá správní trest podle § 34e odst. 6 písm. b) až d).

 (2) Kartu řidiče předá ten, kdo ji odebral, správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku, který údaj o odebrání karty řidiče zapíše do informačního systému digitálního tachografu³⁷⁾. Odebraná karta řidiče se nevrací.

 (1) Podle právního řádu České republiky se posuzuje též odpovědnost za přestupek zjištěný na území České republiky spáchaný v cizině
 
a) porušením povinnosti řidiče dodržovat požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku, povinnosti vést záznam o době řízení, bezpečnostních přestávek a době odpočinku stanoveným způsobem nebo nesplněním některé z povinností řidiče při přepravě nebezpečných věcí,
 
b) porušením povinnosti dopravce zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku při práci řidičů nebo povinnosti zajistit řádné vedení záznamů o době řízení, bezpečnostních přestávek a době odpočinku,
 
c) nedodržením podmínek stanovených pro silniční dopravu nebezpečných věcí, nebo
 
d) nedodržením povinnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě²⁹⁾.
 
 (2) Odpovědnost za přestupek podle odstavce 1 se posuzuje podle právního řádu České republiky i v případě, že byl spáchán v cizině fyzickou osobou s pobytem mimo území České republiky či právnickou nebo podnikající fyzickou osobou se sídlem mimo území České republiky.
 
 (3) Právnická a podnikající fyzická osoba se odpovědnosti za přestupek podle § 34f odst. 1 písm. a), b), d) a f) až n), § 35 odst. 1 písm. b) a m), § 35 odst. 2 písm. b), h) a z) a § 35 odst. 4 nemůže zprostit.
 
 (4) Za přestupky podle tohoto zákona, s výjimkou přestupků podle § 34e, nelze uložit propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
 
 (5) Přestupky podle tohoto zákona projednává dopravní úřad, v jehož správním obvodu byla provedena kontrola, na jejímž podkladě byl přestupek zjištěn, nebo Ministerstvo dopravy, jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, s výjimkou
 
a) přestupků podle § 34e, které projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí vymezené Statutem hlavního města Prahy, v jejichž správním obvodu bylo spáchání přestupku zjištěno,
 
b) přestupků podle § 34f odst. 2, které projednává dopravní úřad příslušný podle sídla provozovatele terminálu,
 
c) přestupků podle § 34f odst. 3, které projednává obecní živnostenský úřad, a
 
d) přestupků podle § 35 odst. 3 písm. e) a f) a § 35 odst. 7 písm. b), které projednává orgán inspekce práce.
 
 (6) Přestupky podle tohoto zákona, s výjimkou přestupků podle § 34e odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3, nelze projednat příkazem na místě. Přestupky podle § 34e odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 může příkazem na místě projednat orgán Policie České republiky. Přestupky podle § 34e odst. 2 může dále projednat příkazem na místě strážník obecní policie. Přestupky podle § 34e odst. 3 může dále projednat příkazem na místě Ministerstvo dopravy.
 (7) Pokuta uložená za přestupek podle tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obce s rozšířenou působností obecnému správci daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto obecním úřadem, je z 30 % příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil.

 (1) Při provádění kontroly nebo státního odborného dozoru na pozemní komunikaci nebo jiném vhodném místě mimo provozovnu dopravce orgány Policie České republiky nebo osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru rovněž kontrolují prostřednictvím záznamu z tachografu, zda dopravce provozující silniční dopravu velkými vozidly zajistil dodržování požadavků stanovených jiným právním předpisem³⁶⁾ na týdenní pracovní dobu a přestávky na jídlo a oddech řidičů.

 (2) Obdržel-li orgán inspekce práce údaje podle § 34d odst. 4, provede kontrolu v provozovně podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly, při níž kontroluje, zda podnikatel zajistil dodržování požadavků stanovených jiným právním předpisem³⁶⁾ na týdenní pracovní dobu, délku směny při práci v noci a přestávky na jídlo a oddech řidičů, pomocníků řidiče a průvodčích.

 (3) Pokud orgán inspekce práce rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti³⁹⁾, dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby, poskytne orgán inspekce práce dopravním úřadům prostřednictvím Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl za tento přestupek dopravci uložen správní trest, a dále údaje o druhu a výši správního trestu a právní kvalifikaci protiprávního jednání.

 (4) Česká správa sociálního zabezpečení poskytne každoročně nejpozději do 31. března na žádost Ministerstva dopravy z registru pojištěnců nemocenského pojištění nebo registru zaměstnavatelů do Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě údaj o počtu zaměstnanců podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly k 31. prosinci předchozího roku.

 (5) Státní úřad inspekce práce poskytne každoročně nejpozději do 31. března Ministerstvu dopravy údaje o kontrolách dodržování požadavků stanovených jiným právním předpisem³⁶⁾ na týdenní pracovní dobu, délku směny při práci v noci a přestávky na jídlo a oddech řidičů, pomocníků řidiče a průvodčích, výsledcích těchto kontrol a rozhodnutích, kterými byl za zjištěné přestupky uložen správní trest.

 (6) Vzor oznámení, kterým jsou poskytovány údaje podle odstavce 5, stanoví prováděcí právní předpis.

 (1) Ministerstvo dopravy

a) kontroluje vývoj nabídky kapacit v silniční nákladní dopravě,
 
b) vyhodnocuje intenzitu silniční nákladní dopravy ve vztahu ke kapacitě, propustnosti a stavu silniční infrastruktury,
 
c) sleduje v souvislosti s vývojem nabídky kapacit a intenzity silniční nákladní dopravy finanční způsobilost dopravců v silniční nákladní dopravě.
 
 (2) Příslušné dopravní úřady poskytují Ministerstvu dopravy průběžně informace o počtu dopravců na trhu silniční nákladní dopravy, o počtu vozidel, kterými je silniční nákladní doprava provozována, a o jejich finanční způsobilosti.

 Krizový stav v silniční nákladní dopravě nastává, pokud
 
a) převyšuje vývoj nabídky kapacit v silniční nákladní dopravě nejméně po dobu tří měsíců po sobě jdoucích vývoj poptávky, nebo
 
b) způsobuje intenzita silniční nákladní dopravy neprůjezdnost pozemních komunikací,

 a hrozí-li z těchto důvodů významnému počtu dopravců v silniční nákladní dopravě úpadek podle zvláštního právního předpisu.¹⁰⁾

 (1) Vláda nařízením upraví počátek, konec a podmínky provádění zákazů podle § 39c.
 
 (2) Ministerstvo dopravy vydá prováděcí právní předpis k provedení § 3 odst. 1 písm. b), § 3a odst. 8, § 8a odst. 7, § 9b odst. 4, § 17 odst. 6, § 18b odst. 2, § 21 odst. 9, § 21a odst. 8, § 21c odst. 4, § 21f odst. 1, § 22 odst. 5, § 30 odst. 2, § § 34 odst. 3, 4 a 7, § 34d odst. 9, § 38 odst. a § 38a odst. 4.

 Zrušuje se zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, ve znění zákona č. 118/1990 Sb.

 1. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se v již zahájených řízeních ve věci vydání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby postupuje podle dosud platné právní úpravy.

 2. Průkazy o způsobilosti řidiče taxislužby vydané před nabytím účinnosti tohoto zákona, jejichž platnost má skončit po nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou a jejich územní rozsah se rozšiřuje na území celé republiky. Tím není dotčeno ustanovení § 21a.

 1. Dopravcům a odpovědným zástupcům, u kterých byla odborná způsobilost z předmětů stanovených prováděcím právním předpisem před účinností tohoto zákona nahrazena vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru, vydá dopravní úřad na jejich žádost do 15 dnů ode dne podání žádosti osvědčení o odborné způsobilosti pro provozování dopravy. Při podání žádosti podle věty prvé žadatel doloží, že mu bylo uděleno živnostenské oprávnění v oboru silniční motorová doprava osobní nebo nákladní nebo taxislužba, nebo že byl odpovědným zástupcem pro tyto druhy živností, a zároveň doloží vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce, které v jeho případě ve smyslu § 6 odst. 7 zákona nahrazovalo odbornou způsobilost.

 2. Tento úkon je osvobozen od správního poplatku.

 1. Zkoušky odborné způsobilosti žadatelů, kteří se k jejich složení přihlásili přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provedou podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zkoušky odborné způsobilosti pro taxislužbu se neprovedou.

 2. Osobám, které složily zkoušky odborné způsobilosti pro některý z druhů nákladní dopravy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nebylo jim doposud vydáno osvědčení o odborné způsobilosti, vydá dopravní úřad osvědčení o odborné způsobilosti pro nákladní dopravu provozovanou vozidlem nebo jízdní soupravou o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 3. Osobám, které složily zkoušky odborné způsobilosti pro některý z druhů osobní dopravy s výjimkou taxislužby přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nebylo jim doposud vydáno osvědčení o odborné způsobilosti, vydá dopravní úřad osvědčení o odborné způsobilosti pro osobní dopravu provozovanou vozidlem určeným pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Osobám, které složily zkoušku odborné způsobilosti pro taxislužbu, nevydá dopravní úřad žádné osvědčení o odborné způsobilosti.

 4. Držitelům osvědčení o odborné způsobilosti pro některý z druhů nákladní dopravy vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydá dopravní úřad na žádost do 30 dnů osvědčení o odborné způsobilosti pro nákladní dopravu provozovanou vozidlem nebo jízdní soupravou o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 5. Držitelům osvědčení o odborné způsobilosti pro některý z druhů osobní dopravy s výjimkou taxislužby vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydá dopravní úřad na žádost do 30 dnů osvědčení o odborné způsobilosti pro osobní dopravu provozovanou vozidlem určeným pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 6. Podnikatelům v silniční dopravě a odpovědným zástupcům, u kterých byla odborná způsobilost z předmětů stanovených prováděcím právním předpisem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nahrazena vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru a kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávali činnost odpovědného zástupce pro některý z druhů nákladní dopravy provozované vozidlem nebo jízdní soupravou o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, nebo měli platnou koncesi k provozování některého z druhů nákladní dopravy provozované vozidlem nebo jízdní soupravou o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, vydá dopravní úřad na žádost do 30 dnů osvědčení o odborné způsobilosti pro nákladní dopravu provozovanou vozidlem nebo jízdní soupravou o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost podle věty prvé lze podat nejpozději do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona; není-li žádost podána, odborná způsobilost uplynutím této lhůty zaniká.

 7. Podnikatelům v silniční dopravě a odpovědným zástupcům, u kterých byla odborná způsobilost z předmětů stanovených prováděcím právním předpisem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nahrazena vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru a kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávali činnost odpovědného zástupce pro některý z druhů osobní dopravy kromě taxislužby nebo měli platnou koncesi k provozování některého z druhů osobní dopravy kromě taxislužby, vydá dopravní úřad na žádost do 30 dnů osvědčení o odborné způsobilosti pro osobní dopravu provozovanou vozidlem určeným pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost podle věty prvé lze podat nejpozději do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona; není-li žádost podána, odborná způsobilost uplynutím této lhůty zaniká. Osvědčení o odborné způsobilosti pro taxislužbu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývá platnosti a odborná způsobilosti zaniká.

 8. Vydání osvědčení o odborné způsobilosti podle bodů 4 až 7 je osvobozeno od správního poplatku a k vydání osvědčení je příslušný dopravní úřad v místě trvalého pobytu žadatele. K žádosti o vydání osvědčení podle bodů 4 a 5 se přiloží osvědčení o odborné způsobilosti vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K žádosti o vydání osvědčení podle bodů 6 a 7 se přiloží vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce nahrazující odbornou způsobilost, doklad o vydání koncese k provozování příslušného druhu dopravy nebo doklad o výkonu činnosti odpovědného zástupce.

 1. Práci řidiče taxislužby je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněna vykonávat rovněž fyzická osoba, na jejíž jméno byl vydán průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to pouze pro poskytovatele taxislužby, jemuž byl průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby na její jméno vydán, a po dobu, na kterou byl tento průkaz vydán, nejdéle však

a) po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o průkazy o způsobilosti řidiče taxislužby vydané do 31. srpna 2010, nebo

b) po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o průkazy o způsobilosti řidiče taxislužby vydané od 1. září 2010.

 2. Na posouzení spolehlivosti, práva a povinnosti spojená s průkazem o způsobilosti řidiče taxislužby a výkon státní správy spojený s průkazem o způsobilosti řidiče taxislužby při práci řidiče taxislužby podle bodu 1 se použije zákon č. 111/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

 3. Vozidlo taxislužby, které je zapsáno v evidenci vozidel taxislužby podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nesplňuje podmínky pro zápis do evidence vozidel taxislužby podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyřadí dopravní úřad do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z evidence. Vozidlo taxislužby, které je zapsáno v evidenci vozidel taxislužby podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro více dopravců, vyřadí dopravní úřad z evidence vozidel taxislužby podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, u toho dopravce, který není zapsán jako vlastník nebo provozovatel vozidla v registru vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

 4. Dopravce, pro nějž je vozidlo taxislužby zapsáno v evidenci vozidel taxislužby, je povinen nejpozději do 31. prosince 2013 písemně oznámit dopravnímu úřadu typ a výrobní číslo taxametru a výrobní číslo paměťové jednotky taxametru, kterým je vozidlo taxislužby vybaveno, nebo písemně oznámit, že vozidlo taxislužby taxametrem vybaveno nebude, bude-li jím provozována taxislužba výhradně podle § 21 odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud dopravce tuto povinnost nesplní, dopravní úřad vyřadí vozidlo taxislužby z evidence vozidel taxislužby.

 5. Řízení o vydání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena, se zastaví.

 6. Řízení o zařazení vozidla do evidence vozidel taxislužby zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena, se dokončí podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

____________________
1) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
1) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
 
1) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
1a) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
 
4) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2010 Sb. m. s., kterým se nahrazují sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 108/1976 Sb., č. 82/1984 Sb. a č. 80/1994 Sb., o vyhlášení přijetí změn a dodatků Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 82/2010 Sb. m. s.
 
4d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, v platném znění.
 
4e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, v platném znění.
 
5) Zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
5b) § 50 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 356/1999 Sb.
 
5c) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
 
6) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
 
6a) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
 
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
6e) Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů.
 
7) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.
 
7a) Vyhláška č. 143/1997 Sb., o přepravě a dopravě určených jaderných materiálů a určených radionuklidových zářičů.
 
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
 
7b) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
7d) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
 
7e) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
7f) Směrnice Komise 112/2004/ES, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku Směrnice Rady 50/1995/ES o jednotných postupech kontroly při přepravě nebezpečných věcí.
 
Směrnice Rady 599/1988/ES o jednotném postupu při provádění nařízení (EHS) 3820/1985 a nařízení (EHS) 3821/1985.
 
Směrnice Rady 50/1995/ES o jednotných postupech kontroly při přepravě nebezpečných věcí.
 
8) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 
10) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
 
12) § 46a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 7/2009 Sb.
 
13) Nařízení č. 11 o odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek, kterým se provádí čl. 79 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, v platném znění.
 
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, v platném znění, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, v platném znění.
 
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění.
 
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy, v platném znění.
 
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006, v platném znění.
 
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004.
 
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy.
 
Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.
 
14) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti osob za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009.
 
16) Čl. 8 a příloha 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009.
 
17) Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009.
 
18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009.
 
19) Čl. 2 odst. 4 a čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009.
 
20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009.
 
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009.
 
21) Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009.
 
Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009.
 
22) Čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009.
 
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 
23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009.
 
24) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
25) Čl. 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009.
 
26) § 150 správního řádu.
 
27) Čl. 3 písm. m) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011.
 
28) Čl. 2 odst. 4 a čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009.
 
29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011.
 
31) Vyhláška č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR).
 
32) Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb.
 
33) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
34) Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES.
 
Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy.
 
Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006.
 
35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě.
 
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/1/ES ze dne 18. ledna 2006 o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží." a na konci poznámky pod čarou se na samostatný řádek doplňuje věta "Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/738 ze dne 6. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2006/1/ES o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží.
 
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/645 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění směrnice 2003/59/ES o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech.
 
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012.
 
36) Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
 
37) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
 
38) Vyhláška č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů.
 
39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění.
 
Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.
 
40) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
 
41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES ("nařízení o systému IMI"), v platném znění.
 
42) Čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES, pokud jde o předpisy v sociální oblasti týkající se činností v silniční dopravě, a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS, v platném znění.